Svítí, svítí hvězdička,          (dlaně sevřít a hned zase otevřít – blikání)
do každého hnízdečka.     (na špičkách, ruce znázorňují hnízdečko)
Čimčarárá, čim, čim, čim (skáčeme snožmo)
co se dneska naučím?     (poklona dle fantazie)

A dnes se můžeme naučit básničku o naší mamince,
třeba se vám bude hodit na vystoupení pro rodiče.

Moře, moře, kdopak ví,
kde ukrýváš poklady?
Možná rybky, ty to vědí,
ale ty nic nepovědí.

Já mám také poklady,
nejde vám to do hlavy?
Hádej, hádej, hadači,
koho já mám nejradši?

Moje máma poklad je,
když se na mně usměje.
Nejvzácnější perličku,
nosím ve svém srdíčku.

A když se básničku naučíme opravdu hezky,
pochválíme se: ó ó ó – To se nám to povedlo! (vytleskáváme)
Doufám, že se všechno daří i vám – Pěkný den

The post Svítí, svítí hvězdička appeared first on Školáci.com - pro rodiče a učitele.

Letí, letí letadlo, (ruce v upažení, znázorňují křidla letadla, chůze v rozptylu po třídě)
pozor, aby nespadlo.

Uděláme kontrolu, (ruce vzpažit a střídavě natahovat nahoru v rytmu slov)
ruce dáme nahoru.

Poletíme také tak (ruce v upažení křídla – běh)
je tu mráček Rumburak. (sed na bobeček)

Zamáváme pilotům (ruce nahoru,máváme všemi směry)
až poletí nad náš dům.

Už je zase krásný den (běh již bez křídel)
rychle děti, rychle ven. (běh na znamení, např. zvonečku stop – lehnout na zem, odpočinek)

Pozdravujte na své cestě všechny děti – všech barev pleti a nezapomínejte: není důležité jak kdo vypadáme, ale jací jsme lidé. Šťastnou cestu … frrrrrr

The post Letadlo appeared first on Školáci.com - pro rodiče a učitele.

Pejsek šťeká, haf, haf, haf,
(lezení po čtyřech ve vzporu)
uděláme na něj baf.
(na slovo baf – vyskočíme)
Takhle chodí medvědi,
(stoj rozkročný, ruce/tlapy nahoru, houpavé přeskoky z nohy na nohu)
je jim dobře na zemi.
(všichni se seběhneme do kruhu a obejmeme se společně)

Básničku využívám vždy, když se v učivu objeví některé z uvedených zvířat: domácí, lesní, vodní ptactvo, život u rybníka. Dětem se velice líbí, protože se při ní odreagují.

The post Zvířátka appeared first on Školáci.com - pro rodiče a učitele.

Dupy, dupy, dupáníčko (silně dupeme)
to je malé zlobeníčko.
Jako čerti v pekle,
chováme se vztekle. (dupeme, skáčeme, děláme ble ble)

Teď si pěkně lehneme (leh na zem)
už se ani nehneme.
Pojedeme na kole (leh nohama jako šlapeme na kole)
dojedeme ke škole.

Tam se pěkně posadíme (sed na zemi)
a hezky se pohladíme. (hladíme vedle sedícího kamaráda)
čerty v pekle necháme,
tlesky, tlesky, tleskáme. (tleskání od piana po forte)

The post Čertíci appeared first on Školáci.com - pro rodiče a učitele.

Jak to bylo pohádko?
Bylo jedno děťátko (sed na bobeček)
Začlo chodit do školky (chůze na místě)
a bez svojí maminky, objevilo svět.

Učilo se kreslit, zpívat (pomyslné kreslení prstem)
svět okolo sebe vnímat.
Našlo si i kamarády (chytneme se všichni za ruce)
vědělo si se vším rady.

A jak končí pohádka?
A co naše děťátka?
Už vyrostla (z bobečku jdeme do stoje, ruce nahoru), půjdou do školy (chůze na místě)
naučí se číst, psát a dělat úkoly. (pomyslné psaní do vzduchu prstem)

Tatínku a maminko
já už nejsem miminko. (chování malého dítěte rukama)
Také vím, kde srdce mám (klepeme si na srdíčko)
jednu knížku zavírám.

V srdíčku je hodně místa (rukama nakreslit pomyslné velké srdce)
šťastná bude naše cesta. (mávání na pozdrav)

The post Jak to bylo pohádko? appeared first on Školáci.com - pro rodiče a učitele.