Smrček, dub a borovice,
roste nás však mnohem více.
Lístek, šiška, jehličí,
ne, ve mně se nekřičí.
Hříbek, houba, kapradí,
kdo to neví, nevadí.
Smrček, dub a borovice,
roste nás však mnohem více.
Lístek, šiška, jehličí,
ne, ve mně se nekřičí.
Hříbek, houba, kapradí,
kdo to neví, nevadí.
K jídlu nejsem – k chuti ano,
kousání jde prostě samo.
Umím dělat bublinky,
vykukují z pusinky.
Sladce voní jahůdka,
žvýkání je lahůdka.
Na špejli, v kornoutku,
najdete pochoutku.
Líznu si po slepu,
sotva to popletu.
Namlsej v zimě,
předejdeš rýmě.
polévka, knedlíky,
musím být veliký.
Zákusek, chlebíčky,
stačí i maličký.
Po každém umytí
hrozí mi rozbití.
Jsem pomocník hospodyňky,
patřím přece do kuchyňky.
Nenosím šátek,
ba ani čepičku,
v podnělí, v pátek
mám svoji pokličku.
Veliké pro tátu
k hnědému kabátu.
S podpadky mamince,
s mašličkou Nanynce.
Tkaničky, zip,
šlape se líp.
Vypomohu švadlenám,
vím co pro ně znamenám.
Stěžuje si malá Jitka,
že jí zase chybí nitka.
Jedno ucho, ostrá špička,
zašitá je rukavička.
Ráno vyjde na oblohu,
i když já mu nepomohu.
Přes den pluje mezi mráčky,
večer zajde, usnou hračky.
Vystřídá ho měsíček
a s ním tisíc hvězdiček.
Jak se vzbudí hřeje zemi,
bez něj život prostě není.
Noci vládne zlatý král,
bílému dni sluníčko.
Snad by někdy také spal,
spánek tlačí na víčko.
Pluje černou oblohou,
na svět svítí z výšky,
hvězdičky mu pomohou,
píší o něm knížky.
Vládce říše pohádek
dělá v zemi pořádek.
Rumburak chce za manželku
jeho dceru Arabelku.
Mladík jménem Petr Majer
zachoval se jako frajer.