když jsem potkal pampelišku,
měla slzy na krajíčku.
Řekni lidem, prosím tě,
ať se na mě podívají,
ale ať mě netrhají,
ať je ten hezký svět,
ještě hezčí o můj květ.
když jsem potkal pampelišku,
měla slzy na krajíčku.
Řekni lidem, prosím tě,
ať se na mě podívají,
ale ať mě netrhají,
ať je ten hezký svět,
ještě hezčí o můj květ.
Tráva je moc unavená
od dlouhého stání,
chtěla by si odpočinout
v něžném kolébání. že jsem ráda na světě,
pohoupej mě , milý větře,
aspoň malinko-
-moc mě z toho stání
bolí kolínko.
Kdo chce znát, jak kytky voní,
ten se musí předklonit.
Kdo se jaru nepokloní,
bude z něho škarohlíd.
Včelky bzučí kolem stromů,
prohlédnou si každý květ,
pak na chvilku letí domů,
za chvilku se vrátí zpět.
Proč to včelky dělají?
Proč do květů koukají?
Třešní bude plný stůl,
medu bude plný úl.
Vlaštovičky, vlaštovičky,
povídalky, švitořičky,
už nám z dálky jaro nesou,
na domov se celé třesou.
Prohlédly si, kde co leží,
hnízda, dvorky, špičky věží.
Havrane, havrane,
Kdypak jaro přijde,
rozhlížíš se ze stromů,
kdy sluníčko vyjde?
Havrane, havrane,
opusť svoje sídlo,
jaro už se v kalužích
na cestičce shlídlo.
Havrane, havrane,
už zbývá den pouhý,
neudělej sluníčku
na kabátku čmouhy.
Počkej brachu,
Zanech strachu,
Těch dnů bude ještě více,
Než probudí sluníčko
Jívám z jehněd svíce.
Květen je z té krásné doby,
kdy se stromy květem zdobí.
Kdo si více popílí?
Včelky, nebo motýli?