Hraj muziko všechny noty,
pod linkou i na lince.
Ať si prodřu všechny boty,
běžím přát své mamince.
Hraj muziko všechny noty,
pod linkou i na lince.
Ať si prodřu všechny boty,
běžím přát své mamince.
Dokud jsem já Janko,
ohýbej mě, mamko.
Až já budu Jano,
neohneš mě, mámo.
Paci, paci, pacičky,
táta koupil botičky
a maminka pásek,
za myší ocásek.
Sladkou pusu jako med,
pošlu ti ji, mámo, hned.
Letí, letí pusinka,
dostane ji maminka.
Maminčin jsem mazlíček,
tátovo jsem zlato,
až k nám někdy půjdete,
zeptejte se na to. Celý článek »
Dnes je svátek – velký bál,
děti mají karneval.
Naše milé maminky
ušily nám sukýnky.
To je krása napohled,
pohádky jsou tady hned!
Macek lezl ze vrátek,
roztrhal si kabátek,
máma mu ho vyspravila,
chodí zas jak ve svátek.
Mámo, mámo, maminko,
až budeš mít miminko,
společně mu zazpíváme,
že jsme šťastni, že ho máme.
Pojďte, děti, malovat,
každý co má nejvíc rád.
Všechny děti v malé chvíli
kreslí chaty, domy, vily,
nová auta v garáži,
slnečníky na pláži,
televize, počítače,
pokojíčky, plné hraček.
Teď se vzadu někdo hlásí,
ruku rukou podpírá si.
“Co to kreslíš, milý Vítku?”
“Slunce, trávu, žlutou kytku,
rozkvetlý strom, modré nebe,
tátu, mámu, sestru, sebe,”
Strejda s tetou si nás pletou
a náš tatínek podle znamínek
pozná Aničku nebo Haničku.
Jenom maminka nemá znamínka,
v kolébce nás rozpoznala,
ještě když nás kolébala.