Sedí Honza pod dubem,
má píšťalku a buben.
Na píšťalku píská,
na bubínek tříská.
Sedí Honza pod dubem,
má píšťalku a buben.
Na píšťalku píská,
na bubínek tříská.
Okolo stolečku, okolo stolu,
kočka a kocourek honí se spolu.
Ona ho volala, že na něj počká,
potom mu utekla. Falešná kočka.
Na vysokém jarním nebi
zlaté slunce stojí.
Hřeje, to je zapotřebí.
Všechny zimní bolístky nám zahojí.
Kačky mají jaro rády,
obléknou se do parády,
usmějou se pod vousy,
čert vem všechny morousy.
Beránečku, beránku,
cítím jaro ve vánku,
pojď se honit sem tam strání,
do kopečka z kopečka.
Ty budeš můj beráneček
a já tvoje ovečka.
Malý brouček spinkal v trávě, (dřep, spíme)
probudil se dneska právě, (do stoje, protahovat se)
protáhl si nožičky, (protahovat nohy)
hlavičku i ručičky. (protahovat hlavu a ruce)
Na nohy vzal bačkorky (ruka ukazuje na nohy)
a utíkal do školky. (běh na místě)
Tak je tady všechny máme (děti běží k pí. uč.)
a hezky se přivítáme. (všichni se obejmout)
„Dobrý den!“ (uklonit se, pozdravit)
Poletuje motýl tiše, (chůze po prostoru na špičkách, ruce mají jako křídla)
křidýlka má jako z plyše. ( –||– )
Dosedne na kytičku, (dosednout do dřepu)
odpočívá chviličku, (odpočívat v řepu)
pak poletí zase dál, (běh po prostoru, ruce dělají křídla)
jako by se dětí bál. ( –||– )
Franta má hrnec, běží jak srnec
do krámu za roh kupovat tvaroh,
kroupy a krupici. Ztratil tam čepici
na rohu u vrat – musel ji sebrat.
Letěl bílý motýlek kolem mlýnice,
viděla ho u mlýna bílá slepice.
Slepice se divila, že je také bílý,
hned se ptala motýla, kde ho nabílili.
Kukačka kuká, jaro je tady,
Všechno se zelená tráva i sady.
Ptáčkové létají, hnízda si staví,
Kukačka zahálí, neví si rady. Celý článek »