Sedí Káča na lavici,
v jedné ruce jitrnici,
v druhé jelito.
Běž, Pepíku (Honzíku), vem jí to.
Sedí Káča na lavici,
v jedné ruce jitrnici,
v druhé jelito.
Běž, Pepíku (Honzíku), vem jí to.
Dupy dupy, klapy klapy,
čí jsou tyhle sloní tlapy?
Když ty nohy zadupou,
třesou celou chalupou.
Dupy dupy, klapy klapy,
takhle chodí všichni chlapy.
Dupy dup a klapy klap,
z louže rovnou pod okap.
Blanka ťuká od rána
na klávesy piána.
Zatím umí zahrát leda
do-si-la-so-fa-mi-re-do.
Ale brzo bude hrát
všechny písně, co mám rád.
Kdo je hajný – myslivec?
To je dobře známá věc.
Ochraňuje zvířátka a les,
na pytláky pouští děs!
Běží myška k Táboru,
nese pytel zázvoru.
A ty malá zůstaň doma,
a ty velká běž
na táborskou věž!
Kočka na okapu mlsně mhouří víčka,
vidí na obloze talíř plný mlíčka.
Ráda by si lízla, natahuje tlapu.
Mlsně mhouří víčka – kočka na okapu.
Paci, paci, pacičky,
máme ruce, ručičky.
Ruce, aby tleskaly,
nohy, aby dupaly,
dupy, dupy, dup.
Zataháme za šňůru, (rukama naznačujte tahání)
šašek skáče nahoru. (rukama naznačujte lezení)
Takhle třepe rukama, (rozpažování rukou do stran)
takhle kope nohama, (předkopávání před sebe)
takhle jede na koni (potřásání hlavou)
a nakonec se šašek ukloní. (úklon dopředu)
Druhý měsíc únor krátký,
pouští zimu svými vrátky.
Moje milá, už je čas,
jaro přijde mezi nás.