Motýli, motýli,
to živé kvítí,
pestří se na keři,
na trávě svítí.
Motýli, motýli,
to živé kvítí,
pestří se na keři,
na trávě svítí.
Co dělají rybky,
když zlé mrazy padnou?
Chroupou z ledu střípky –
ale nenachladnou.
Na zádech i na břiše
pod ledem si plavou,
rybář sedí v kožiše,
kroutí nad tím hlavou.
Beránku smím tě podrbat za ušima?
Beránku, není ti v zimě zima?
Beránku na nebi, dělej to jako všici:
pořiď si na zimu beranici!
Padají vločky, padají z nebe
na mě, na něho, na tebe.
Zebou uši, zebou nosy, zebou opice
a pštrosy v zoologické zahradě,
zebou zebru na bradě.
Jak peřina za peřinou
po obloze mraky plynou.
Pár těch peřin puklo mrazem,
peří se z nich sype na zem.
1.
Sláva – sněží! To je prima,
letos bude bílá zima!
2.
Honem děti, máme práci,
ať tu stojí sněhuláci.
Sedm bratrů havranů
na zahradě kráká
o tom, že se náramně
brzy večer smráká.
Až budeme rozprávět
o té věci s nima,
do zahrady vkrade se
jejich sestra zima.
Věrná sestra havraní,
věrná bílá vrána.
A celý svět pod sněhem
probudí se zrána.
Já, kočička malá,
jak jsem ráno vstala,
hned jsem to sluníčko
smát se uhlídala.
A kdyby se smálo
stokrát do pokoje,
tak se neusměje,
jak matička moje.
Byla jedna babka,
prodávala jabka.
Za děravý groš
prodala jich koš.
Řekla vrána vráně:
Koupíme si sáně,
budeme se vozívati
v stodole na slámě.