Já jsem motýl přelétavý,
nestačí mi jeden květ.
Od kvítečku ke kvítečku
všude sbírám sladký med.
Od růžičky k pampelišce
sladký nektar piju rád,
a když večer zešeří se,
potom půjdu krásně spát.
Já jsem motýl přelétavý,
nestačí mi jeden květ.
Od kvítečku ke kvítečku
všude sbírám sladký med.
Od růžičky k pampelišce
sladký nektar piju rád,
a když večer zešeří se,
potom půjdu krásně spát.
Kluci krtci strašpytli, za maminkou přilítli:
Mami, mami, bojíme se doma sami,
je tam drátek zalezlý, leze z meze a je zlý.
Máma řekla: Hybaj zpátky, v mezi nejsou žádné drátky.
Hopsa, hejsa, tralala – byla to jen žížala.
Máme doma mravence,
bydlí u nás v cukřence.
A my mu to dovolíme,
cukr totiž moc nejíme.
Jíme všechno kyselé,
žije se nám vesele.
Hop, hop, hop
byl jeden strop.
A v tom stropě byla díra
pro velkého netopýra
veliká pět stop
hop, hop, hop.
Sklonilo se kuře k tůňce:
Sezobnu tě naráz, slunce!
Vtom se přihnal z polí vánek,
z kuřátka je hastrmánek.
Krokodýl zas v řece Nil,
na záda se položil.
Ponořil se na vodičku,
aby usnul pomaličku.
Byl jeden švec, měl divnou věc:
velikou pec, na peci klec.
V té kleci slepici, sypal jí pšenici.
Každý den z klece vypadlo vejce.
Já mám myšku tanečnici,
tancovala po světnici,
byla černá i bílá,
každému se líbila.
Když jsem přišel ze dvorečka,
točila se do kolečka.
Dupla tam a dupla sem
mrskla fouskem pod nosem.
Zeptejte se zajíce, zda si zouvá střevíce.
Zasměje se, zadupá, zatřese se chalupa.
Vida pana klokana,
jak ho baví kopaná.
Kopne levou, kopne pravou,
umí také přihrát hlavou,
níže nesmí s rukama,
když chce hráti s klukama.