Kampak jdete, pane ježku,
že se vás tak ptám?
Na hrušky a na jablíčka
na zimu je uschovám.
Napíchnu je na bodliny,
budu to mít za chvilku,
tak já běžím, nashledanou,
pozdravujte maminku.
Kampak jdete, pane ježku,
že se vás tak ptám?
Na hrušky a na jablíčka
na zimu je uschovám.
Napíchnu je na bodliny,
budu to mít za chvilku,
tak já běžím, nashledanou,
pozdravujte maminku.
Nejlepší malíř je podzim…
Štětce nemá! Maluje.
To ti mámo, povím
s barvičkami čaruje.
Já chci také čarovat,
draka budu malovat.
Dovedeš to jako podzim
radovat se z barviček?
Půjčil si je od sluníčka,
a posledních kytiček.
Rozdával je trávě, stromům,
také šípkům na keři,
ať se dobře kolem dívá,
kdo mi to teď nevěří.
Kaštánku, kaštánku,
počkej tu na mě,
zvednu tě ze země,
dám do své dlaně.
Pěkně se ohřeješ,
zaleskneš se za krátko,
ve škole si z tebe
udělám zvířátko.
Vaří myška kašičku,
na zeleném rendlíčku.
Přišlo dětí jako smetí,
každý dostal kousíček
až byl prázdný rendlíček
Žába leze do bezu,
já tam za ní polezu,
kudy ona, tudy já
– budeme tam oba dva.
Červotoč se kousek po kusu
zavrtává dovnitř glóbusu.
Myslí přitom, starý popleta,
že tím dělá díru do světa.
Po trávníku skáče kos,
černý kabát, žlutý nos.
Skáče sem a skáče tam,
skáče ani neví kam.
Za sluníčkem hlavu točí,
tak jako já k mámě oči.
Žluté lístky dokolečka,
uprostřed je hnědá tečka.
Hlavičku svou večer skloní,
tak jak každý, když se bojí.
Když sluníčko ráno vstává,
hlavičku zas vzhůru dává.
Táto,
pohoupej mě na kolínku,
povídej mě ještě chvilku
o tom co jste dělávali,
když jste malí bývávali.
Udělám to také tak,
až já budu velký chlap.
Mámo,mámo povídej
na klíně mě pochovej.
Pohoupej a pohlaď mě,
cítím se tak báječně.
Já tě chytím kolem krku,
ty mě podáš svoji ruku.
Mámo, mám tě tolik rád,
pojď si se mnou chvíli hrát.