Maminka vaří, vše se jí daří,
s úsměvem uklízí,
k jídlu nás pobízí,
pečlivost sama, je naše máma.
Maminka vaří, vše se jí daří,
s úsměvem uklízí,
k jídlu nás pobízí,
pečlivost sama, je naše máma.
Sníh už pokryl všechny střechy,
na vrabečka padá,
přitulil se ke komínu,
nahříval si záda.
Dobře bylo vrabečkovi
v teple za komínem.
Co mu dáme, až se vyspí?
slaný rohlík s kmínem.
Vyšlo slunce nad mraky,
čarovalo zázraky.
Zelená se snítka,
zavoněla kytka
z každé zahrádky.
Celý článek »
Březen je kus neposedy,
kde jen může, láme ledy.
Hleďme toho siláka!
Slunce z mraků vyláká.
Duben si rád zaskotačí,
hned se směje, hned zas mračí.
Co přináší za dary?
Pomlázku a maškary.
Moje bota nemá zdání,
co je slušné vychování.
Je to tak, jak dál je psáno,
copak ji snad pomlouvám?
Jazyk na mě vyplazuje,
když se ráno obouvám.
Čistím zoubky řízy, řízy,
ať jsou bílé jako břízy.
Vpravo, vlevo, vpředu, vzadu,
nejdřív horní řadu, potom dolní řadu.
Ať jsou bílé jako sníh,
ať má každý radost z nich!
Pedagogický záměr: lehký běh, reakce na signál
Popis činnosti: děti utvoří 4 dvojice – komíny (brány). Ostatní běhají volně, probíhají komíny na říkanku:
Hledá zmrzlá Meluzína
kde je díra do komína.
Hledej, hledej, Meluzíno,
komínů tu máme plno.
Až největším proletíš,
teplem se hned rozpustíš!
Na poslední slovo se uzavře komín, zavře meluzínu. Chycené dítě představuje komín a jedno z dětí z dvojice se vystřídá v roli meluzíny. Hra se opakuje, až se všechny děti vystřídají v obou rolích.
Vločky, vločky, bílé peří, blázen každý, kdo vám věří!
Bílé vločky, hvězdné nebe, sotva spadnou, už nás zebe.
Vločky, vločky, ach, to láká, postavit z vás sněhuláka!
Vločky, vločky, jak jste hbité, škoda, že se rozpouštíte!
Zima, zima, zimička hází bílá peříčka.
Děti si je chytají, koule si z nich dělají.