Mám zelenou barvičku,
tou nakreslím travičku.
Žlutou tužkou housata,
zasvítí jak ze zlata.
A červená barvička?
Ta nakreslí jablíčka.
Už jsou zralá, nízko visí,
pojďte děti, kousněte si!
Podzime, podzime,
zas už nosíš deště,
pěkně tě prosíme,
počkej chvíli ještě.
Kam vkročíš podzime,
tam je plačtivý den,
pěkně tě prorsíme,
počkej ještě týden.
Vlaštovičko, leť,
už je na tě čas.
Listí žloutne, poletuje,
po strništích vítr duje,
bude brzo mráz.
Mám zelenou barvičku,
tou nakreslím travičku.
Žlutou tužkou housata,
zasvítí jak ze zlata.
A červená barvička?
Ta nakreslí jablíčka.
Už jsou zralá, nízko visí,
pojďte děti, kousněte si!
Stalo se to v Podivíně:
k dýňovi se pěkná dýně
jednou v máji přikulila
a hned z toho svatba byla.
Měli dvacet dýňátek,
pět jich spalo u vrátek,
ptrnáct jich leželo líně
na zahrádce v mokré hlíně
a dvacátý dyn dyn dyn
vyšlápl si na Petřín.
Kopu, kopu brambory,
mám jich plné komory,
uvařím je na, loupačku,
pozvu na ně naši kačku,
ta se bude mít,
ta se bude mít!
Červe, červe, červíčku
neubližuj jablíčku,
jablíčko by plakalo,
ze stromu by padalo.
Jenda sedí pod jabloní,
jablíčka až k němu voní.
Jedno spadlo, hned je zvedl.
To je pěkné, jemine!
Ještě jedno nedojedl
a už má chuť na jiné.
Prší, prší jen se leje
Michalka se tomu směje.
Má nad hlavou deštníček,
nevadí jí deštíček.
Už je podzim, hnědá hlína lepí se mnám na paty
a z modrého nebe zbylo jenom Hance na šaty.
Draku, hledej mezi mraky ještě kousek plátýnka,
ať si může modrou sukni ušít také maminka.