Podzimní básničky Archives - Strana 9 z 13 - Školáci.com - pro rodiče a učitele

Kaštánku, kaštánku,
počkej tu na mě,
zvednu tě ze země,
dám do své dlaně.

Pěkně se ohřeješ,
zaleskneš se za krátko,
ve škole si z tebe
udělám zvířátko.

Na zem jabka padají,
ptáci křídla zdvihají.
Léto balí fidlátka,
podzim klepe na vrátka.

Padl na mě list,
teď už jsem si jist.
Týden k týdnu a den ke dni,
Listopad je předposlední.
Strávíme ho stulení,
k ústřednímu topení.

Padá k zemi žlutý list,
vítr si v něm začal číst.
A než přečet všechny stránky,
list mu spadl do studánky.

vyletěl si pyšný drak,
vyletěl až do oblak,
zvysoka se dívá na svět,
strašil by a neví jak.

Rozhlíží se do všech stran,
potom hrozí hejnu vran,
ale vrány se mu smějí,
že je ještě malý pán.

Do výše a do dáli
nikde se ho nebáli
a ty zuby papírové?
Všichni se jím vysmáli.

Znám draka, co vždycky v březnu
dostal zálusk na princeznu,
a pan král mu musel dopsat:
“Zapomeňte, ctěný draku,
na své dračí zálusky,
nechte holku v trávě hopsat
a přijďte k nám na lusky!”

Na podzim mám nejraději
létající draky,
létají až do oblak,
já poletím taky tak.
Pozdravíme sluníčko,
pošleme mu psaníčko,
aby se na nás smálo
a ještě dlouho hřálo.

Mámo, táto, draci letí,
letí, letí do nebe.
První, druhý i ten třetí,
usmívá se na tebe.
Když tě pustím, ty můj dráčku,
zaletíš až do nebe.
Koho by to napadlo,
letíš výš než letadlo.