Jedna, dvě, tři, čtyři, pět,
pod kovárnou roste květ.
Dítě pláče, bude den,
pojď, synečku, z kola ven.
Jedna, dvě, tři, čtyři, pět,
pod kovárnou roste květ.
Dítě pláče, bude den,
pojď, synečku, z kola ven.
Jeden, dva, tři,
my jsme bratři.
Který je to mezi námi,
co si zalez do té slámy?
Ten, ten, nebo ten,
vyhoďme ho z kola ven.
Jedna, dvě, tři, čtyři, pět,
pod kovárnou roste květ.
Dítě pláče, bude den,
pojď, synečku, z kola ven.
Andělíky, dva špalíky,
cvoky, boky ven,
nepůjdeš-li, vyrazím tě
zlatým kamenem.
Jeden, dva, tři,
my jsme bratři.
Který je to mezi námi,
co se schoval do té slámy?
Mrkev, zelí křen,
to je tuhle ten.
Ene bene, Emane, kdo tu babu dostane?
Ten to není, ten to je, ten už s námi nehraje!
Zlatá brána otevřená
zlatým klíčem podepřená,
kdo do ní vejde
tomu hlava sejde,
ať je to ten nebo ten
praštíme ho koštětem.
Stál sněhulák na šišato,
kdo ho stavěl, může za to.
Bum, sněhulák spad,
budem počítat.
Jedna, dvě, tři, tys to byl,
tys to špatně postavil.
Za horou, za dolem,
leží mísa s tvarohem.
Kdo nechce jít z kola ven,
ten dostane bačkorem!
En ten týky, dva špalíky,
čert vyletěl z elektriky,
bez kloubouku, bos,
natloukl si noc.
Tuze ho to bolelo,
narazil si koleno.