Mami, když už jsem dost chytrá,
musím tam až zítra?
Mami, když už jsem dost chytrá,
musím tam až zítra?
Budík tiká tiky tak,
koukejte už děti spát.
Ráno jdete do školy,
čekají vás úkoly. Celý článek »
Já nejsem taška s nožičkama,
ani hlas školní lavice,
to jenom ještě nejsem vidět
ve třídě přes učebnice.
Až se naučím o písmenkách,
které má kolik zatáček,
tak všem napíšu, že jsem školák
i když teprve prvňáček.
Eskymácké děti mají školu z ledu,
učí se tam, eskymáckou abecedu.
Eskymácká abeceda, to je krásná věda.
Sáňkování, koulování, a lov na medvěda.
Jiří Žáček
Pole jsou už dávno holá,
hola – škola na nás volá,
a my jdeme, mámo, táto,
ať je zima nebo bláto.
Do školy a do školky
nosíváme bačkorky.
Do školky maličké, do školy větší,
každá ta bačkorka je přece něčí.
Pojďte, děti, malovat,
každý co má nejvíc rád.
Všechny děti v malé chvíli
kreslí chaty, domy, vily,
nová auta v garáži,
slnečníky na pláži,
televize, počítače,
pokojíčky, plné hraček.
Teď se vzadu někdo hlásí,
ruku rukou podpírá si.
“Co to kreslíš, milý Vítku?”
“Slunce, trávu, žlutou kytku,
rozkvetlý strom, modré nebe,
tátu, mámu, sestru, sebe,”
Dobrý den, dobrý den.
Dneska máme krásný den.
Ručičky jsou na tleskání
a nožičky na dupání.
Dobrý den, dobrý den.
Dneska zlobit nebudem.
Dobré ráno, dobrý den,
to máme dnes krásný den.
Spousta malých hříbku v lese,
na sluníčko usměje se.
Dobré ráno, dobrý den,
dnes se mračit nebudem.
Šel medvídek do školky,
vzal si s sebou bačkůrky.
A červené jablíčko,
na shledanou, matičko!