Mikuláši, už je čas,
do nosu mě štípe mráz.
Co pro mne máš, Mikuláši?
Čokoládu? Tu mám nejradši.
Přijdi dneska Mikuláši,
podívám se co máš v koši.
Rád ti povím básničku,
když dáš něco z košíčku.
Povím ji povím rád.
Ja som čertík bububu ,
báť sa ma však nebudú.
Straším deti no som rád,
budeme sa spolu hrať.
Skrývačku, naháňačku,
budeme sa hrať, šantit a vystrájať.
Doma všechno krásně voní,
a ta vůně napoví,
že Vánoce přicházejí
a peče se cukroví.
Všichni při tom pomáhají,
voní cukrem, vanilkou,
dětem se pak v noci snáší
krásný sen nad postýlkou.
Až zazvoní zvoneček
rozsvítí se stromeček.
Dárky leží dokola,
maminka nás zavolá:
“Pojďte děti honem sem,
dneska máme Štědrý den!”
Už se těším andílku,
na Vánoční nadílku.
Chci být hodný moc a moc.
Vydržím to do Vánoc.
A potom zas malinko,
začnu zlobit maminko.
Stromeček si domů nesem.
Ještě včera bydlel v lese
a teď voní – víte čím?
Mízou, lesem, jehličím.
Pro Anežku,
koloběžku,
pro Vojtíška kolo,
pro maminku motocykl,
ráda jezdí sólo.
Pro tatínka velké auto,
nejlíp autobus,
vypravoval pod hvězdami,
mám rád Velký vůz.
Vánoční stromeček
zavoní v pokoji
Maminka u stolu
jablíčko rozkrojí.
A když ho rozkrojí,
uvidí hvězdičku,
co byla schovaná
v červeném jablíčku.
Otvírejte čerti vrata,
jdem se kouknout na čerťata.
Čertí kluci, čertí holky,
baští v pekle teplé vdolky. (mají rádi černý vdolky.)
Peklo, peklo, peklíčko,
máme tady teplíčko.