Sníh se sype z bílých peřin,
tiše padá do strání.
Postavím si sněhuláka,
copak mu dám k snídani? Celý článek »
Sníh se sype z bílých peřin,
tiše padá do strání.
Postavím si sněhuláka,
copak mu dám k snídani? Celý článek »
Přišla zima, už je tady,
nakoukla nám do zahrady.
Já bych se jí zeptal rád,
proč mi leze pod kabát?
Proč mi hladí záda?
Asi mě má ráda.
Stál sněhulák na šišato,
kdo ho stavěl, může za to.
Bum, sněhulák spad,
budem počítat.
Jedna, dvě, tři, tys to byl,
tys to špatně postavil.
Bědoval vrabčák na zimu,
škoda, že nemám peřinu!
Zebou mě nohy, studí mě nos,
protože skáču i v zimě bos.
Sněží snížek sněží
kolem starých věží.
Běž Jiříčku, běž,
přines mi tu věž.
Věž je těžká táto,
na nohou má bláto.
A na hlavě sníh,
sotva bych ji zdvih.
František Hrubín
Obří tělo, mračný zrak,
venku stojí sněhulák;
mráz-li pálí, vítr duje,
sněhulák se pošklebuje:
Dobře tak!
Bude zima, bude mráz,
kam se ptáčku, kam schováš?
Bude zima, bude mráz,
kam se , ptáčku, kam schováš?
Schovám se já pod mezu,
až přestane, vylezu.
Hranostaj vaří čaj
a medvědi grog,
z mrákoty se neproberou
dřív jak napřesrok.
Co dělají rybky,
když zlé mrazy padnou?
Chroupou z ledu střípky –
ale nenachladnou.
Na zádech i na břiše
pod ledem si plavou,
rybář sedí v kožiše,
kroutí nad tím hlavou.