Kdo tu běží? A kdo belhá?
Je tu ježek nebo želva?
Ježek může běžet a želva – má ležet.
Kdo tu běží? A kdo belhá?
Je tu ježek nebo želva?
Ježek může běžet a želva – má ležet.
Žába leží v kaluži, má veliký žal,
měla velkou žížalu, tu ji žabák vzal.
Žába leží v kaluži, pláče ze žalu,
že má žabák v žaludku její žížalu.
Žába, kůže kožená, kuňká, že je vážená.
Jenže žabák na ni kuňkne a žába do louže žbluňkne.
Žába žábě ukáže, že prý kuňkat dokáže.
žabák, který v louži ležel, hned k těm žábám kuňkat běžel.
Žába žábě žaluje, na žabáka hubuje,
že ji žene, jak jen může, že je pánem u kaluže.
Hop do vody, do vodičky,
zahrajem si na rybičky.
Hop do vody jako šipka,
velká rybka, malá rybka.
Žába žení žabáka, žabák ani nekváká.
Žádnou ženu nechtěl mít, chtěl v kaluži klidně žít.
V řece byli tři kapříci, Petříček to může říci.
Jako stříbro třpytili se, na udici chytili se.
Na severu blízko pólu,
je ráj ledních medvědů.
Plavou v noci, loví ryby,
klouzajíc se po ledu.
Michal v dílně piloval, potom lodě maloval.
Namaloval loď jak dům, loď popluje k tuleňům.