Já jsem malý preclíkář,
věřte, nejsem žádný lhář.
Preclíky na hůlce nosím.
Přijďte koupit, pěkně prosím.
Já jsem malý preclíkář,
věřte, nejsem žádný lhář.
Preclíky na hůlce nosím.
Přijďte koupit, pěkně prosím.
Máša volá na Matouše: Vaše štěně všechno kouše.
Kouše mojí galoši, tašku, šaty, plášť,
Máša volá: Matouši, pěkné štěně máš.
Nevídáno, neslýcháno,
(stoj + ruce v bok + hlava „NE“)
brouček cvičí každé ráno,
(stoj + ruce v bok + šeptáme)
Celý článek »
Otloukej se, píšťaličko
otloukej se, mízo-lízo!
Nebudeš-li se otloukati,
budu na tě žalovati,
Celý článek »
Víte, proč v Orlických horách roste tolik bledulí? Že ne? Za to přece může Kačenka, vodní král a permoníci. Že nevíte jak? Inu, tak já vám to, holenkové, povím.
V jedné chaloupce pod horami žila chudá vdova s dcerkou Liduškou. Tátu jim zabila kláda v lese. Samy se pak životem protloukaly, jak se dalo. Chaloupka, malé políčko a koza, to bylo celé jejich hospodářství. Liduška chodila v létě do lesa sbírat maliny, ostružiny, borůvky a houby. Co mohla, prodala v městečku na trhu a Celý článek »
Řežu, řežu dříví, už jsem celý křivý.
Řežu dříví z ořechu, narovnám je pod střechu.
Řežu dříví na polínka, vaří kaši Kateřinka.
Ať již starobylé město Polná, o němž máme zprávy už z první poloviny 13. věku, anebo polenský hrad zažily dosti smutnou historii plnou požárů a ničení, přece jen se zde najde i příběh úsměvnější, a to právě tam, kde bychom to čekali nejméně. Jde totiž o panského vrchního čili direktora Khauce. Celý článek »
Naše malá holčička, je pečlivá mamička.
Češe panně hlavičku a dává jí mašličku.
Ta se třpytí! Jak je zlatá!
Krásně na ní troubí táta.
Také Tomáš zkouší rád
na trubku s tátou hrát.
Sekyrečko, sekej kola,
pojedeme do Tábora.
A z Tábora do Benátek,
koupíme tam pár telátek.
Celý článek »