Řekl mi jednou jednou jeden Řek
kolik je v Řecku řeckých řek
a já mu řekl,že nejsem Řek
a že nevím kolik je v Řecku řeckých řek.
Řekl mi jednou jednou jeden Řek
kolik je v Řecku řeckých řek
a já mu řekl,že nejsem Řek
a že nevím kolik je v Řecku řeckých řek.
Sousedovic Mařena
chtěla jabka kožená.
Že má srdce ze zlata,
natrhám jí sláďata.
Ronov má své pověsti. Obdobně jako u některých českých hor nacházíme i zde zkazku o pokladech ukrytých v hlubinách a diskrétně, leč naprosto spolehlivě střežených. Specifikou pohraničního kraje a Lužických hor zvláště jsou poklady hlídané trpaslíky vstupujícími do útrob země četnými otvory a rozestupy v pískovcových skalách. Jinde se nabízí varianta známá z překrásného Celý článek »
Když jsem šel od Nandlí,
upadl jsem přes vandli,
to bylo mí štěstí,
že jsem byl bos.
Celý článek »
V útulku jsem viděl štěně,
vypadalo opuštěně.
Tak už není, už je naše,
máme doma Barnabáše.
Celý článek »
Skončily prázdniny, sluníčko začínalo ztrácet svou letní sílu a ve svých postýlkách se začali probouzet skřítci Spadlístek a Malovánek. Jsou to podzimní skřítkové, kteří zodpovídají za listí stromů. Aby se správně vybarvilo a ve správnou chvíli opadalo.
Spadlístek má pelíšek hluboko u kořenového mízního jezírka. Začátkem září začnou na jeho dno dopadat první kapičky mízy, která se vrací před zimou z větví do jezírka a ten zvuk Spadlístka spolehlivě probudí. Protáhne se, jedním otevřeným očičkem mrkne do jezírka, spokojeně pokývne hlavičkou, že je všechno jak má být a už šplhá nahoru. Celý článek »
Hopsa, hopsa, hopsasa,
koza nemá ocasa.
Má takový kousínek,
co přikryje komínek.
Králík dělá drobné skoky,
(poskakujeme v dřepu)
kohout zase dlouhé kroky,
(dlouhé kroky)
Celý článek »
Den se chýlil ke konci. Slunce pomalu zapadalo a na kraj se snášela šedivá mlha. Plchovští chlapci hnali z pastvy domů dobytek. Tenkrát bylo zvykem, že spásali trávu i v lese.
Honáci na sebe zahalekali a pomaloučku sháněli dobytek na cestu k domovu. Před Novákovic stavením seděl na lavičce děda Novák a dovedně vyřezával ze dřeva píštalku. Čekal na vnuka Tondu. Tonda na něho z dálky vesele mával a když přišli blíž, zavolal: “Dědo, dneska jsem byl v lese s našimi kravami první,” trochu se chlubil. Celý článek »
I ti Indi i ti Briti
jídlo jedli, pijí pití.
I ti hbití i ti líní
Filipínci i ti Fini.
I ti Briti i ti Iři
všichni lidi ať se smíří.