Dědeček a babička, mají v koši jablíčka.
Dědečku a babičko, dejte prosím jablíčko!
Dědeček a babička, mají v koši jablíčka.
Dědečku a babičko, dejte prosím jablíčko!
Řepa roste na zahrádce, vedle ní je ředkvička;
roste jako řepa v řádce, ale je jen maličká.
S kapličkou je opředeno pověstí. Modlitba a omytí pramenitou vodou má poskytovat tělesné a duševní osvěžení. Místní i přespolní dokonce vyprávěli o mimořádných uzdraveních. V blízkých Malenovicích v té době pracoval slepý provazník Josef Buksa, rodák ze Šelešic. Když ho dovedli k pramenu, omýval si oči a prosil Panu Marii o pomoc. Učinil přitom slib, že pokud se alespoň trochu uzdraví, postaví na tomto zázračném místě kapličku. Postupem času se Celý článek »
Žába, kůže kožená, kuňká, že je vážená.
Jenže žabák na ni kuňkne a žába do louže žbluňkne.
Šotek jedl kaštan, když šel domů z Chrášťan,
potom jedl višně, když šel domů z Líšně.
V městském parku se uklízelo. Léto skončilo, pomalu se blížila zima. Listí v korunách stromů změnilo barvu, uschlo a opadalo. Pokrylo trávník šustivým kobercem.
Pan zahradník svolal své pomocníky, rozdal jim hrábě a přidělil jim místo, které měli uklidit. Cesty a cestičky vykartáčovalo malé autíčko, ale na trávník si netroufalo, proto ho bylo potřeba vyhrabat ručně.
Všichni se dali vesele do práce. Hromádek listí přibývalo. Hrábě se brigádníkům v rukou jen kmitaly. Jediný, komu se moc pracovat nechtělo, byl Bohumil. Chvíli hrabal s ostatními, ale pak ho to začalo nudit.
Celý článek »
Jedna z nejznámějších karlštejnských pověstí povídá o slepém hudebníkovi, který – doprovázen na každém kroku věrným psem – hrával v hradě na loutnu. V té době tu byl na návštěvě brunšvický kníže s proradným komorníkem, který se ho na hostině pokusil otrávit. Podal šlechtici číši s otráveným vínem, ten ji ale – nic netuše – předal zpěvákovi. Ať se prý napije, když celý den tak pěkně vyhrával. Když prostý muzikant pozvedl pohár ke rtům, Celý článek »
Ježek, ježek, ježek měl pět koloběžek.
Každý volal: “Ježku, dej mi koloběžku.”
Ježek a ježata běží, v kaluži žížaly leží.
Když ježata hladoví, tak žížaly naloví.
Žene ježek užovku po pěšině k potoku.
Běží za ní, co jen může, než mu žbluňkne do kaluže.
Vzal si boty kožené, že užovku dožene.