Červen 2012 - Školáci.com - pro rodiče a učitele

Ještě nějakou dobu auto jelo a pak se zastavilo před malým domkem s červenou střechou a dřevěným plůtkem. Z domu vyšla stará paní s šátkem na hlavě a holí v ruce. Tatínek vystoupil ven a maminka taky. Anetka si přitáhla batůžek k sobě a otevřela dveře. Kuliferda věděl, že musí jednat rychle. Co by dělal sám zavřený v autě? Třeba by se to auto zase rozjelo a odvezlo ho pryč od kamaráda Ježka i od Anetky. Třeba by se vrátilo zpátky do města. To by pak mohl zachránit toho druhého hráška pod kuchyňskou linkou.
Celý článek »

Ježek s Kuliferdou namačkaní pod chlebem v batohu cestovali dosti dlouho a to kolébání a předení by je málem ukolébalo k spánku, jenomže najednou ucítili, jak někdo bere batůžek do ruky a otevírá ho. To Anetka dostala hlad.

„Honem, musíme se schovat,“ volal Ježek a snažil se zahrabat pod Anetčin svetr a do punčocháčů, jenomže s jeho bodlinami to šlo dost těžko. Ježek sebou házel ze strany na stranu, oblečení se mu nabodávalo na bodliny, které je umně rozplétaly a za chvíli vypadal jako klubko pomuchlané vlny. Celý článek »

Byla největší, nejkrásnější a také nejchytřejší ze všech mandelinek, a tak se ve svobodných volbách stala jednohlasně královnou bramborového záhonu. Ve svých volných chvílích doučovala červené larvy angličtinu, protože jak říkávala: „Návrat ke starým kořenům, to je pravé vlastenectví pro amerického brouka!“ Z tohoto vyplývá, že královna byla také moudrá a vláda nad bramborovým záhonem byla v těch správných rukách. Celý článek »

Kuliferda s Ježkem se neodvážili ani pohnout, a přestože jim pod chlebem nebylo zrovna příjemně, čekali, co se bude dít. Po chvíli slyšeli, jak někdo leze dovnitř. Byl to Mol.
„Anetka se chystá pryč a má v batohu sbalené věci,“ informoval je spěšně.
„Jenomže i nás,“ škytnul Ježek.
„Ale snad…,“ začal Kuliferda, ale nedokončil, protože se prudce zvedli do výšky. To si Anetka hodila batůžek na záda a odcházela z pokoje.
Celý článek »