Venku kluci běhají
(běh po třídě s míčem v ruce)
a do míče kopají,
(stoj + míč v ruce + kopeme nohama)
Celý článek »
Venku kluci běhají
(běh po třídě s míčem v ruce)
a do míče kopají,
(stoj + míč v ruce + kopeme nohama)
Celý článek »
Genetická metoda
Krátké příběhy ze života obyvatel travní říše. Kniha vychází ze zásad genetické metody výuky čtení. Všechny příběhy v knize jsou tedy psány velkým tiskacím písmem a jsou řazeny od pohádek čtenářsky jednodušších až po ty složitější (pohádky dvoj až trojslabičné). Svojí délkou jsou taktéž příběhy přizpůsobeny začínajícím čtenářům, aby si je děti mohly číst samy ať už doma, ve škole či v družině.
Autor: Eva Horáková
váz., 72 s., 199 Kč, zakoupíte na www.portal.cz
Eva Horáková je učitelka s dlouholetou praxí na 1. stupni ZŠ. V nakladatelství Portál jí vyšla řada knih prvního čtení (pro genetickou metodu výuky čtení), např. Pohádkový svět (2011), Do pohádky se zvířátky (2016) a Moje maminka je nej (2018).
Jedna malá chobotnice koupila si tužku,
že nakreslí svého brášku, jenže to dá fušku.
Protože má chapadla tak jí tužka klouže,
místo bášky na obrázku je jen velká louže.
Autor: J. Štýchová
S velkým hlukem k nebi stoupá
velká bílá raketa.
Jsou v ní mladí kosmonauti,
s nimi koza Babeta.
Celý článek »
Pálení čarodějnic (také Filipojakubská noc, Valpuržina noc nebo Beltine) se odehrává v noci z 30. dubna na 1. května. Jedná se o velmi starý a dodnes živý lidový zvyk a zvláštní svátek. Tuto noc se lidé schází u zapálených ohňů a slaví příchod jara. Filipojakubská noc má svůj název podle jmen dvou apoštolů, jejichž svátek se původně slavil 1. května. Dnes už bychom toto spojení v kalendáři hledali marně. Jednalo se o noc, která měla magickou sílu, otevírala bránu květnu – máji. S předmájovou nocí byla spojena řada obřadů, magických úkonů, zvyků a pověr, z nichž zůstala až do našich časů uchována tradice ohňů – „pálení čarodějnic“.
Více o tomto zvyku zde:
http://www.nasebatole.cz/?p=5141
Chcete připravit pro děti něco speciálního? Inspirujte se zde:
Košťátka pro čarodějnice: Celý článek »
Bacílkovi se už zase stěhovali. A tak to bylo pořád. Nikde se nedokázali zabydlet natrvalo. Tentokrát si našli malý, ale pohledný dům a v něm pohodlný byteček.
„Tady se nám bude krásně bydlet“, řekla paní Bacílková a hned začala vybalovat.
„Je tu útulno a teplo!“ přidal se pan Bacílek a připevnil na stěnu první obrázek.
„Ale je tu málo místa, nebudeme si mít kde hrát,“ škaredila se Bacílčata.
„Tak se chopte práce, ať máme rychle všechno na svých místech a bude i prostor na hraní,“ svorně nabádali rodičové a sami šli příkladem.
„Co myslíš, visí tenhle obraz dostatečně vysoko, mámo?“
Celý článek »