Kdysi dávno žil v kovárně u lesa kovář Matěj. Se svojí ženou měli jediného syna Honzu. Honza byl mladík pohledný a leckterá dívenka se za ním poohlédla. Při muzice holky v kole proháněl a hlavy jim pletl. Ale jak říká jedno moudré pořekadlo:
„Co po pěkném taléřku, když na něm nic není?“ Honza byl totož také líný a domýšlivý povaleč, který si ničeho nevážil a práci se vyhýbal. Svým rodičům dělal jen samé trápení.
Jednoho dne se rozloučil s maminkou a tatínkem a že si jde své štěstí do světa hledat. Marné bylo lamentování a domluvy rodičů, aby k rozumu přišel a začal si vážit toho co má! „Snad ve světě k rozumu přijde!“, povídá uplakaná kovářka svému muži, když se jim Honza ztratil v dálce za lesem. Celý článek »