Když se ráno Kuliferda probudil, šel se podívat za Ježkem. Ten už ale pod gaučem nebyl. Teď ráno pod gaučem nebyla taková tma jako včera, když spolu mluvili. Někde naproti v dálce se rýsovalo okno a jím proudily paprsky slunce, takže Kuliferda dobře viděl i do nejzazších koutů. Snad se mi to všechno jenom nezdálo, pomyslel si, a snažil se vybavit si, co všechno se mu zdálo. Celý článek »

Byl jednou jeden hrášek, který se nechtěl uvařit v hrachové polívce, a šikovně proto spadl pod kuchyňskou linku. Tam mu v té tmě a vlhku vyklíčily nožičky a ručičky a na hlavě místo vlasů takový malinkatý klíček. Říkejme tomu klíčkovi, totiž kloučkovi, třeba Kuliferda.
„Hurá,“ volal tenhle Kuliferda, „narostly mi ručičky, narostly mi nožičky, vydám se do světa.“ Celý článek »

„Milé děti,“ řekla jednou paní učitelka, „pozvala jsem dnes k nám na návštěvu vodníka. Nemusíte se ho vůbec bát, je menší než vy a je to vodník v našem maňáskovém divadle! Opravdoví vodníci nejsou, jak už určitě víte, žijí jen v pohádkách.Ale tenhle vodník mě prosil, abych mu dovolila něco vám povědět. Vodníku, ozvi se!“ Celý článek »

Jednou večer měl zase Jirka slíbenou pohádku, tentokrát od maminky. Jmenovala se Sjezd hrnců a lahví.

„Co to je za podivný název pohádky?“ Divil se Jirka.

„Poslouchej a uslyšíš,“ odpověděla maminka a začala vypravovat: „Jednou v noci se maminka probudil, protože se z kuchyně ozývalo třískání nádobí. Potichu vstala a nahlédla dveřmi-a co neviděla! Na stole stál velký hrnec a všude kolem něj byly hrnce a hrnečky a lahve, a všichni byli neklidní. Najednou se ten velký hrnec zakolébal a řekl: Celý článek »

Viděli jste letadlo létat hodně nízko? Člověku se zdá, že se jen mihne! Obyčejné letadlo má velikou rychlost, a což teprve tryskové! To skoro okem ani nezahlédnete, jak rychle letí. Jako střela!

Takové letadlo řídí odvážný pilot nebo pilotka. A kdo ví, jestli z vás taky jednou nebudou letci!

Teď jsem vám však nechtěla vyprávět o dospělých, ale zase o drobounkých zárodcích, které jsou však také dobrými sportovci, jako náš Kašlal a Kýchal. Celý článek »

Bylo jedno malilinkaté zvířátko, tak malé, že je lidské oči nemohly spatřit. Bylo ještě menší, než zrnko prachu, které vidíte vířit v místnosti ve slunečním paprsku. A to zvířátko se usídlilo právě na takovém zrnku prachu, kde bylo kolem něj ještě mnoho a mnoho místa. Prach vířil, zvířátko cestovalo na něm a všechno si prohlíželo. Vždyť právě opustilo těžce nemocného člověka, kde se mu už nelíbilo!

„Teď se poohlédnu po místě, kde je veseleji,“ řeklo si a vtom buch! Zrnko prachu dosedlo na zem. Celý článek »

Maminka si našla práci ve velké továrně, a aby Jirka nemusel být doma sám, dala ho do mateřské školky.

Jirka se moc těšil. Tolik známých dětí, a kolik ještě neznámých! Děti z ulice mu o školce vyprávěly už dříve, když si s nimi hrál na hřišti, a teď tam konečně bude s nimi!

A už je ráno, už jde s maminkou do školky, už si hraje s dětmi, a co krásných a velikých hraček je tu! Hrají si, zpívají, cvičí-až dostanou veliký hlad, ale žádný strach, jídlo je připraveno! Paní učitelka to hlásí a vede děti do umývárny. Celý článek »