Jů, to nám to pěkně sviští,
pochvalují si to svišti.
Napadl nám čerstvý sníh,
můžem jezdit na saních.
Celý článek »
Jů, to nám to pěkně sviští,
pochvalují si to svišti.
Napadl nám čerstvý sníh,
můžem jezdit na saních.
Celý článek »
Má maměnka cosi má, cosi má,
schovala to do sena, do sena.
A byly to ořechy, ořechy,
bylo jich tam dva měchy, dva měchy.
Antonín Cechner zde však ještě v roce 1913 při popisu památek v rakovnickém okrese registruje “sporé stopy sklepů”. Významný regionalista Jan Renner dokonce roku 1937 uvádí, že “jsou v lese, kde lid říká na Zpropadeném zámku, patrné sledy někdy opevněného sídla.” Co je tu k vidění dnes? Terénní profil připomíná zbytky valů s příkopy obklopujícími vyvýšený prostor, který je porostlý smíšeným lesem. Na jedné straně je tento prostor chráněn strmým srázem padajícím do údolí potoka, který se o něco níže – V Luhu pod Branovem – vlévá do řeky Berounky. Z druhé strany je Celý článek »
Mouku dáme do dížky,
a k ní vejce, přece.
Uválíme koblížky,
šup s nimi do pece.
Celý článek »
Veverka si balí kufry,
už toho má dost.
Nad hlavou jí silničáři
začli stavět most.
Celý článek »
Malé kotě
sedí v botě,
tiše kouká na pavouka,
jak si v bytě sítě souká.
Drábovna dostala jméno od loupežníků – drábů, kteří ohrožovali zdejší krajinu četnými loupežemi. Jednou odnesli ze vsi Volavce s bohatou kořistí i nějakou dívku. Jmenovala se prý Strýcmandová. Z radosti nad zdařilým lupem hodovali a popíjeli ve svém pelechu po celou noc. Ale dívce se podařilo uprchnout. Doběhla k rychtáři Vávrovi na Volavec a vyprávěla mu o všem, co se jí přihodilo. Vesničané se po dlouhé poradě usnesli, aby se dívka zase vrátila do Drábovny a cestu označila Celý článek »
Cilka cucá cukroví, cvrček cvrčí ve křoví.
V Cidlině candát cachtá se, cibule cestou svléká se.
Na jedné návsi stály kontejnery na tříděný odpad. Modrý, žlutý a bílý. V modrém bydlel skřítek Papíráček, který se staral o to, aby do něj lidé dávali pouze papír. Ve žlutém bydlel skřítek Plasťáček, kam všichni dávali plasty a nakonec v bílém kontejneru bydlel Skláček, který hlídal, aby do něj přišlo pouze bílé sklo. Všichni skřítkové byli nerozluční kamarádi, pomáhali si vzájemně, povídali si, zkrátka jeden by bez druhého být nemohl.
Celý článek »
O odsouzenci
V prostorách hradu byla průrva do pekla. Obyvatelé hradu chtěli vědět, jak takové peklo vypadá. Jednoho dne se rozhodli, že to zjistí a nabídli odsouzenému na smrt milost, pokud se do pekla vydá a řekne co tam viděl. Trestanec souhlasil, což neměl dělat. Spustili ho do průrvy a po několika minutách uslyšeli zoufalý křik. Okamžitě ho vytáhli a nemohli uvěřit vlastním očím. Odsouzenec byl šedivý a zestárl o mnoho desítek let. O peklu, ani o tom co viděl, nechtěl mluvit a za pár dní zemřel šílenstvím. Lidé se báli a tak se pokusili díru zasypat. To se jim ovšem nepovedlo, na jejím místě postavili kapli, která rojení čertů měla zabránit. Celý článek »