Tiše, tiše, naší Anči tužka po papíře tančí.
Tančí Anči k potěše, tak jak koza na střeše.
Tiše, tiše, naší Anči tužka po papíře tančí.
Tančí Anči k potěše, tak jak koza na střeše.
Podívej, padá krásná vločka,
kdo vydrží a kdo si počká,
uvidí vloček tisíce.
Celý článek »
Kronikář Jan František Beckovský (1658-1725) zaznamenal ve svém díle “Poselkyně starých příběhů českých” případ zámožného turnovského měšťana Štěpána Hubnera. Píše, že roku 1567 “umřel veliký boháč a obyvatel města Turnova Štěpán Hubner a s velkou slávou tělo jeho počestně bylo pohřbeno, jakožto onoho, který ode všech ctěn a vážen byl, že několika domy krásnými město Turnov okrášlil. V krátkém čase křik se rozmáhal, že to tělo z hrobu vstává, lid honí, je objímá i tak mačká, že Celý článek »
Rozmazlený jezevčík
chodil čůrat na nočník,
na procházky chodit nechtěl,
na své špíčky nebral zřetel.
Celý článek »
Kdysi žil v Jedomělicích bohatý sedlák Přibyl. Měl jedinou dcerku Zuzanku. Zuzanka byla zvláštní děvče. Už jako malá holčička ráda tančila. Naučila se snadno lidové tanečky, ale nejen to, sama si vymýšlela pohyby, vesele vyskakovala a točila se bosá na louce. Všichni se jí obdivovali, a začali jí přezdívat Zuzanka tanečnice. Celý článek »
U babičky na stole,
leží malé batole.
Bez dudlíku bez plínek,
jméno má Fazolínek.
Říkanka z elektronické knihy
Velí, velí velitel velikému pluku,
je to velký velitel několika kluků.
Hopky, hopky, nožičky, /poskoky snožmo/
skáčou jak dvě žabičky. /poskoky snožmo/
Dáme nožky k sobě, /stoj spatný/
cvičí ručky obě. /ruce nahoru/
Velké kruhy /točíme rukama/, malé kroužky /toč.předloktím/
ubíhají rychle nožky. /běh/
Jedna tam a druhá sem, /běh/
sedneme si hned na zem. /sed na zem/
(valja)
Mami, tati, mě to prostě nedá,
řekněte, co na cestě leží?
Bílé pruhy, je to zebra
a kampak to vlastně běží?
Celý článek »