Kočičky, koťátka,
kočičí děťátka.
Hedvábné tlapičky,
mají jen kočičky.
Celý článek »
Kočičky, koťátka,
kočičí děťátka.
Hedvábné tlapičky,
mají jen kočičky.
Celý článek »
Ty jsi brachu, líná kůže,
žádný lék ti nepomůže.
Neuděláš ani krok,
Jednou pukneš jako žok!
Obří hlava je skalní útvar nacházející se poblíž znojemské přehradní hráze, který se podobá lidské hlavě. Ke skále se váže tato pověst: Na hradu Rábštejně žil rytíř se svou dcerou Berislavou. Byla to velmi milá a oblíbená dívka. Denně vycházela z hradu do blízkých stavení, aby pomáhala vesničanům. Také jednou spěchala k nemocným, když na cestě spatřila spícího rytíře. I vzbudila ho a podala mu jídlo. Posilněný rytíř ji poté Celý článek »
V malé chaloupce v Blansku žila před lety jedna stará žena, o které všichni říkali, že je čarodějnice. Nebyla však zlá, mnohým lidem dokonce i pomohla. Jednou se mladé ženě co bydlela v sousedství, ztratily docela nové botky. Byla z toho velice smutná, vždyť takové krásné boty, to je celé jmění. Ráno, když vyšla před domek, potkala sousedku čarodějnici a ta se jí ptá: „ Copak, děvče, že už od rána jdete taková zamyšlená?“ Žena jí tedy o svém Celý článek »
Husička divoká
letěla z vysoka,
přišel na ni střelec,
střelil jí do boka.
O obrech se vypráví hodně pohádek. Obr Josef Drásal však skutečně žil. Narodil se v Chromči. Už ve dvanácti letech byl mohutné postavy. Sloužil na jednom chromečském dvoře jako čeledín. Byl velkým jedlíkem. Protože byl velmi pracovitý, hrabě Žerotín Drásalovi jako zvláštní deputát přidělil tři bochníky chleba denně. Ovšem kromě toho dokázal sníst i brambory připravené pro prasata nebo uvařenou rež na pálení kořalky.
Celý článek »
V lese je kopeček, na něm hříbeček,
hřeje tam sluníčko, hřeje na hříbeček.
Slyšte, slyšte kolovrátek,
Kdopak to má dneska svátek?
Ať nám vrže romance,
pustíme se do tance!
Když Svatopluk král tak beze stopy zmizel, pomýšleli na Moravě zvoliti sobě jiného panovníka. I hledali, kdož by vladařského stolce byl nejvhodnější. Toho času žil na Přerovsku na hradě Chropíně zeman, pán rozlehlých statků, muž bohatý, u pánů a zemanů vážený, od poddaných milovaný. Vládl jim lidsky, a maje dar ducha, soudil moudře a spravedlivě. A tak si řekli páni a zemané: “Nač jinde vladaře hledati, když ho máme mezi sebou!” Celý článek »
Kdo má kuráž, páni, dámy,
ten se může houpat s námi.
Kdo se bojí obtíží,
ten ať radši přihlíží.