Vlk sedí v rokli,
uši mu zmokly,
on vyšel na vršek,
aby mu uschly.
Vlk sedí v rokli,
uši mu zmokly,
on vyšel na vršek,
aby mu uschly.
Padá, padá deštíček
na veliký deštníček.
Padá, padá deštík
na veliký deštník.
Víš, jak se chytá jarní vítr?
Vezmeš lepidlo – nejmíň litr,
natřeš jím holé větve stromů
a pak se rychle schováš domů.
Až jarní vítr poletí,
lep na větvích ho přilepí,
větve ho sevřou jako kleště,
vytřesou z mraků jarní deště,
ty vítr zkrotí – tak je to.
Potom už může přijít léto.
Dědek řepu zasadil,
u pole se posadil,
čeká, čeká,
mráz ho leká,
sluníčka se bál, dešti jenom lál.
Bez večeře, bez oběda
čeká dědeček,
najednou se hlína zvedá,
roste kopeček. Celý článek »
Plíží se kolem chalup
jak zloděj, když se chystá na lup,
a taky loupí,
ten vítr protivný a hloupý,
čepice klukům, děvčatům zdvihá šátky,
rozfoukne listí, nic nevrátí zpátky.
Když babí léto nese v dálku,
píská mu cestou na píšťalku
a ještě večer, než se setmí,
po návsi prožene se s dětmi.
Potom si vleze do komína
a straší coby Meluzína.
Počítá si starý medvěd:
Tři a tři je devět.
Nějak se ti, medvěde,
počítání nevede.
Že nás to dřív nenapadlo –
koupíme ti počítadlo!
Hranostaj vaří čaj
a medvědi grog,
z mrákoty se neproberou
dřív jak napřesrok.
Kamarád, kamarád,
to je ten? koho mám rád.
Pomůže mi, poradí,
po tváři mne pohladí,
všichni jsme tu kamarádi,
a proto se máme rádi.
En ten týky, dva špalíky,
čert vyletěl z elektriky,
bez kloubouku, bos,
natloukl si noc.
Tuze ho to bolelo,
narazil si koleno.
Sysel seče otavu,
liška pohrabuje,
zajíc na vůz nakládá,
myška sešlapuje.