O PYŠNEJ VLOČKE (Viera Šmelková)
Kdesi ďaleko v ľadovej krajine žila malá vločka. Mala striebristé vlasy, biele bielučké čelo, jagavé oči a nádherné šaty. Bola dcérou vody a chladu, sestrou ľadu a snehu. Od narodenia je vštepovali rodičia do vienka chlad, ale nie pýchu. Ale vločka -parádnica rada hľadela na svoj obraz v zamrznutých jazerách. Obzerala sa a vykrúcala sa pred nimi celé dni a v jej srdci sa usídlila pýcha. A po čase už jej chladná krása ukrývala len Celý článek »
JABĹČKO (Viera Šmelková)
V záhrade z jari rozkvitla jabloň. V lete už mala malé jabĺčka s červenými líčkami. A začiatkom jesene. To už boli okrúhli, šťavnatí súrodenci. Všetci zdraví a usmiati. Všetci, až na jedno. To bolo malé maličké, zaclonené v hustej korune stromu sa mu nedostalo červene na líčka. Nešťastné -prenešťastné zavrhované bračekmi -jabĺčkami. Matka – jabloň ho však mala rovnako rada ako ostatných a často mu vravela , že vykoná „veľkú vec”. Bračekovci -jabĺčka ho však podpichovali a doberali, kedy len mohli. Vyčítali matke – jablonke, že Celý článek »
Hviezdička – (Viera Šmelková)
Na oblohe sa rozžiarilo tisíce žiarivých hviezdičiek. Jedna ako druhá, zlaté šaty, trblietavé korunky, stály úsmev na bacuľatej tváričke. Všetky, až na jednu. Tá bola smutná –neveselá, každú noc plakávala. Otec Mesiac si s ňou nevedel dať rady. Bol by jej zniesol všetky skvosty oblohy, len aby prestala plakať a znovu Celý článek »
Doma všechno krásně voní,
a ta vůně napoví,
že Vánoce přicházejí
a peče se cukroví.
Všichni při tom pomáhají,
voní cukrem, vanilkou,
dětem se pak v noci snáší
krásný sen nad postýlkou.
Potkal jsem dva kominíčky.
Štětka, drát a pantoflíčky.
byli jako v parku kosi.
Celí černí, rudé nosy.
Celí černí, samá saze,
zkřehlí docela.
Aby všechna kamna v Praze,
pěkně hořela.
Až zazvoní zvoneček
rozsvítí se stromeček.
Dárky leží dokola,
maminka nás zavolá:
“Pojďte děti honem sem,
dneska máme Štědrý den!”
Už se těším andílku,
na Vánoční nadílku.
Chci být hodný moc a moc.
Vydržím to do Vánoc.
A potom zas malinko,
začnu zlobit maminko.
Stromeček si domů nesem.
Ještě včera bydlel v lese
a teď voní – víte čím?
Mízou, lesem, jehličím.
Pro Anežku,
koloběžku,
pro Vojtíška kolo,
pro maminku motocykl,
ráda jezdí sólo.
Pro tatínka velké auto,
nejlíp autobus,
vypravoval pod hvězdami,
mám rád Velký vůz.
 FB stránky |
 FB skupina |
 Přidej se |
