Sluníčko se rozloučilo
s kytičkami, s travičkou,
na cestu jim zamávalo
paprskovouo ručičkou.
Jděte všichni honem spát,
musím podzim přivítat.
Sluníčko se rozloučilo
s kytičkami, s travičkou,
na cestu jim zamávalo
paprskovouo ručičkou.
Jděte všichni honem spát,
musím podzim přivítat.
Foukej, foukej, větříčku,
shoď mi jednu hruštičku.
Shoď mi jednu nebo dvě,
budou sladké obě dvě.
Podzime, podzime,
zas už nosíš deště,
pěkně tě prosíme,
počkej chvíli ještě.
Kam vkročíš podzime,
tam je plačtivý den,
pěkně tě prorsíme,
počkej ještě týden.
Posadí se hodná holka, posadí se hodný kluk,
teď si oba pěkně lehnou, leží tiše ani muk.
Na zádíčkách leží holka, na zádíčkách leží kluk,
teď na bříško překulí se, leží tiše ani muk.
Na bobečku sedí holka, na bobečku sedí kluk,
teď na špičky vytáhnou se, zvednou ruce ani muk.
Takový, takový, bude závin makový,
hami, hami, hami, od té naší mámy.
(dítě si lehne na záda a maminka jako “hněte těsto”)
Vyválíme, naplníme, upečeme, nakrájíme a pak sníme.
(pohyby naznačujeme popsané úkony,
“vyválíme” – jako jezdíme válečkem po bříšku,
“naplníme” – ťukáme rukama na bříško,
“upečeme” – přitiskneme ústa na bříško a foukáme teplý vzduch…)
Tiše děti, novina, přiletěla bublina.
(chytíme se za ruce, vytvoříme s dětmi kruh,
přiblížíme se všichni k sobě a šeptáme)
Bublina se nafukuje, letí, letí, poletuje,
(bublinu “nafukujeme” tak, že se od sebe vzdalujeme,
“letí” otáčíme se po směru kruhu)
přiletěla na náš dvůr, udělala bum.
(pustíme se, tleskneme a čupneme si)
Jdeme, jdeme na procházku, máme pejska na provázku,
pejsku zvedej nožičku a překračuj loužičku
(vedeme dítě vedle sebe za ruku.
a dítě velkými kroky překračuje “loužičku”)
Jdeme, jdeme na procházku, máme pejska na provázku,
pejsku pěkně zaštěkej, do domečku utíkej!
(vedeme dítě za ruku a ono štěká,
na “do domečku” se zastavíme rozkročíme.
nohy a dítě po čtyřech podleze)
Ráz dva, ráz dva, rázuj vesly,
abychom se k cíli nesli.
Opři vesla o vodu v olympijském závodu.
Ráz dva, ráz dva, prožeň vodu,
poplujeme proti proudu,
ten kdo první přistane, věnec buřtů dostane.
Na výlet my jdeme spolu,
do kopce a z kopce dolů.
(začínáme v podřepu, přešlapujeme na místě
a při tom se zvedáme do stoje “do kopce”
a opačně “z kopce”)
Utíkáme z kopce klusem,
jak když jedem autobusem.
Utíkáme, utíkáme, na nikoho nečekáme.
(děti se rozběhnou po místnosti)
Z výletu už nemůžeme, nožičkám my pomůžeme.
Jeden krok a druhý krok, takhle půjdem domů rok.
(předkloníme se, chytíme nohy za kotníky
a takto chodíme po místnosti)