Brouček malý v trávě, (děti lezou “po čtyřech”)
převalil se právě. (převalí se na záda)
Teď se zvednout nemůže, (houpou se na zádech – tzv. kolébka)
sám si, děti, pomůže! (vyhoupnou se na nohy a bez pomoci rukou vyskočí)
Brouček malý v trávě, (děti lezou “po čtyřech”)
převalil se právě. (převalí se na záda)
Teď se zvednout nemůže, (houpou se na zádech – tzv. kolébka)
sám si, děti, pomůže! (vyhoupnou se na nohy a bez pomoci rukou vyskočí)
Běžela liška po ledu,
ztratila klíček od medu.
Kdo ho má, ať ho dá,
ať se liška nehněvá!
Byla jedna bublina (Děti jsou v kruhu těsně u sebe a drží se za ruce)
bublila se, bublila. (kruh se pomalu zvětšuje)
Jak tak rostla, místo jídla pojídala vodu z mýdla. (děti se pustí a napodobují, jak bublina jedla)
Práásk a praskla! (kruh se rozbije a děti zůstanou na zemi)
To máš z toho, žes mi ani nenabídla. (v kleče bublině domlouvají)
Dva mrazíci – uličníci,
pod střechou si hráli.
Houpali se na rampouchu,
všemu se jen smáli.
Sněhulák je panáček, (ukazujeme “stříšku nad hlavou”)
má na hlavě plecháček. (poklepeme si rukou o hlavu)
Místo očí uhlíky (ukazujeme oběma rukama na oči)
a až dolů knoflíky. (jednou rukou naznačujeme řadu knoflíků)
Chodí, chodí bos, (tři velké kroky na místě)
má červený nos! (náznak velkého špičatého nosu)
Do šatu mě nabíráš,
pak přede mnou zavíráš,
v teple pro mne slzí oči,
vše se za mnou venku točí,
beru z hlavy klobouky,
nepouštěj mne do mouky.
Kdo jsem?
Přišel k nám panáček,
měl hnědý fráček.
Když jsme ho svlékali,
všichni jsme plakali.