Šel medvídek do školky,
vzal si s sebou bačkůrky.
A červené jablíčko,
na shledanou, matičko!
Šel medvídek do školky,
vzal si s sebou bačkůrky.
A červené jablíčko,
na shledanou, matičko!
To je táta,
to je máma,
to je děda,
to je bába,
to je vnouček,
malý klouček,
co se schoval pod klobouček.
Havrane, havrane,
Kdypak jaro přijde,
rozhlížíš se ze stromů,
kdy sluníčko vyjde?
Havrane, havrane,
opusť svoje sídlo,
jaro už se v kalužích
na cestičce shlídlo.
Havrane, havrane,
už zbývá den pouhý,
neudělej sluníčku
na kabátku čmouhy.
Počkej brachu,
Zanech strachu,
Těch dnů bude ještě více,
Než probudí sluníčko
Jívám z jehněd svíce.
Talířek je kulatý,
polévka je horká,
ale já se nespálím,
do polévky foukám.
Přeji dobré chutnání.
Děkujeme za přání
a žádné povídání.
“Ježku, ježku, ježatý,
už ti šlapou na paty!
Protože jsi pomalý,
všichni by tě dohnali.”
Ať si, ať si, ať si si!
Kdyby pozor dali si,
viděli by na značce,
ŽE SE BLÍŽÍM K ZATÁČCE.”
Tydli tydli, kdo tu bydlí?
Vašík pašík uličník.
Zmazal židli od povidlí,
jede koupit lavičník.
Kdepak jede – šlape pěšky!
Chce-li utřít povidla,
musí dolů z koloběžky –
NESMĚJÍ SEM VOZIDLA.
A be ce de, Martin jede
po silnici do města.
Pěkně jede? Co tě vede!
Je to cesta necesta.
Musí hlídat, aby z kola
nesletěl až do polí.
Tahle značka totiž volá:
NA CESTĚ JSOU HRBOLY!
Halí, belí, halí, belí –
já mám slona pod postelí,
je to slůně kapesní,
ale zato hodně sní. Celý článek »
Skáče kůzle po dvorečku, vystrkuje rohy,
pomekává na ovečku, že má k hudbě vlohy.
Meeé, meeé, dej si se mnou repeté,
prosí kůzle stračenu, , co má z rohů anténu.
Žába v louži u rybníka učí plavat botu,
kapelník jim k tomu břinká na prkýnka z plotu.
Brekeké, brekeké, bota všechno poplete,
nežli tempa pochopí, tak se v louži utopí.