Všechno taje,
větřík hraje
voňavou písničku.
Sluníčko svítí
na první kvítí
jan malou chviličku.
Jméno mám sněžné,
jemné a něžné,
natrhej kytičku.
Všechno taje,
větřík hraje
voňavou písničku.
Sluníčko svítí
na první kvítí
jan malou chviličku.
Jméno mám sněžné,
jemné a něžné,
natrhej kytičku.
Patří ke mně dírka v látce,
pak jdu zapnout snadno, hladce.
Vypadám jak malé sítko,
přišije mne každé dítko.
Jmenuju se Julinka a až budu velká, chci se stát zvěrolékařkou. Vypuklo jaro a všechna zvířátka na farmě mojí kamarádky Míši budou mít mláďátka. Já se Zuzkou smíme u Míši celý týden zůstat a o zvířecí miminka pečovat. Staráme se o malé jehňátko a taky o roztomilá kuřátka a kachňátka, která se právě vylíhla. Hrozně netrpělivě ale čekáme na to, až se krávě Belle narodí telátko! Bude to kluk nebo holka?
Celý článek »
Pedagogický záměr: lehký běh, reakce na signál
Popis činnosti: děti utvoří 4 dvojice – komíny (brány). Ostatní běhají volně, probíhají komíny na říkanku:
Hledá zmrzlá Meluzína
kde je díra do komína.
Hledej, hledej, Meluzíno,
komínů tu máme plno.
Až největším proletíš,
teplem se hned rozpustíš!
Na poslední slovo se uzavře komín, zavře meluzínu. Chycené dítě představuje komín a jedno z dětí z dvojice se vystřídá v roli meluzíny. Hra se opakuje, až se všechny děti vystřídají v obou rolích.
Vločky, vločky, bílé peří, blázen každý, kdo vám věří!
Bílé vločky, hvězdné nebe, sotva spadnou, už nás zebe.
Vločky, vločky, ach, to láká, postavit z vás sněhuláka!
Vločky, vločky, jak jste hbité, škoda, že se rozpouštíte!
Zima, zima, zimička hází bílá peříčka.
Děti si je chytají, koule si z nich dělají.
Dášenka má svého Pumprlíka, a ten je s ní pořád. Dokonce i v noci! A to je právě to, Pumprlík zná spoustu míst, o kterých nemáme ani zdání, a do těch neobvyklých krajů cestuje se svou Dášenkou, když se setmí. Je libo do Nesmyslova, nebo snad do Počítačového Újezda? Prosím, cestovatel Pumprlík je tady pro všechny děti od 4 let.
Celý článek »
Sněhuláci, ti se mají,
nekašlou a nekýchají,
i když kmotru Meluzínu
pozvou ráno na hostinu.
Kreslím si, jak padá sníh
na pole a na cesty.
Sněhuláka kreslím též
bez kabátu bez vesty.
Mrazík cení zoubky,
Chtěl by do chaloupky.
Co dovede, to my víme,
Dovnitř si ho nepustíme.
Ať maluje pěkně zvenku
Bílé květy na okénku.