legenda – Školáci.com – pro rodiče a učitele

O králi Herlovi a jeho vojsku

martina — Wed, 21 Nov 2012 18:54:45 +0000

Žáci se seznamují s textem středověké legendy, vyhledávají a srovnávají dějové motivy a postavy, uvědomují si skutečné reálie a ověřují si je v ecyklopediích, tvoří osnovu a novinové titulky.

Očekávaný výstup: rozlišuje základní literární druhy a žánry, porovná je i jejich funkci, uvede jejich výrazné představitele

O králi Herlovi a jeho vojsku.doc
O králi Herlovi a jeho vojsku – řešení.doc

SOTOLÁŘ, Zdeněk. O králi Herlovi a jeho vojsku. Metodický portál : Digitální učební materiály [online]. 24. 09. 2010, [cit. 2012-11-21]. Dostupný z WWW: . ISSN 1802-4785.

The post O králi Herlovi a jeho vojsku appeared first on Školáci.com - pro rodiče a učitele.

Václav a Boleslav

redakce — Mon, 17 Sep 2012 17:11:09 +0000

Zadání literárně historického úkolu. Interpretace události v různých rolích.

Očekávaný výstup: objasní situaci Velkomoravské říše a vnitřní vývoj českého státu a postavení těchto státních útvarů v evropských souvislostech.

04_Vaclav a Boleslav.ppt

ANÝŽ, Roman. Václav a Boleslav. Metodický portál : Digitální učební materiály [online]. 22. 01. 2008, [cit. 2012-09-17]. Dostupný z WWW: . ISSN 1802-4785.

The post Václav a Boleslav appeared first on Školáci.com - pro rodiče a učitele.

Pověst o hoře Blaník

redakce — Sat, 03 Sep 2011 13:35:13 +0000

Původcem pověsti o Blaníku by mohl být Mikuláš Vlásenický z Vlásenice u Pelhřimova, zakladatel ultrakvistické církve Mikulášenců. Ten již ve druhé polovině 15. století prorokoval, že u vesnice Býkovice pod Blaníkem dojde k osudové bitvě Čechů s nepřáteli, která bude tak krutá a dlouhá, až se býkovický rybník naplní krví. A to bude ten den D, kdy z hory Blaník vystoupí rytíři “divou mocí tam ukrytí”, aby nepřátele zahnali a potrestali. Ovšem jiná legenda se k Blaníku váže snad odedávna – v roce 1404 dokonce arcibiskup pražský Zbyněk Zajíc z Hazburka nařídil, zřejmě na upozornění Mistra Jana Husa, okolním farářům, aby zakázali – možná dokonce pod trestem exkomunikace – putování lidu na Blaník. Rozšířila se totiž pověst, že na tomto vrchu byla pohřbena těla apoštolů Petra a Pavla a že kdo toto místo navštíví a současně dva nebo tři kameny na stavbu kostela přinese, dosáhne snáze věčné blaženosti. Ale nejsou to jen pověsti, které nitkou tajemství opřádají tento kopec. Kolik pravdy může být na různých tvrzeních mnoha lidí v průběhu staletí, kteří měli v blízkosti Blaníku vidění lidských postav i úkazů, mizících rychle jako pára nad hrncem? Například i slovutný šlechtic Oldřich z Rožmberka tvrdil, že viděl obrovského a hrozného muže zapálit na Blaníku velkou kupu slámy.

The post Pověst o hoře Blaník appeared first on Školáci.com - pro rodiče a učitele.

Pověst o Bílé paní

redakce — Wed, 01 Jun 2011 18:03:24 +0000

Ve stěnách hradu a zámku v Jindřichově Hradci žije již několik staletí dobrý duch Bílé paní. Jako Bílou paní označil Perchtu z Rožmberka známý český historik Bohuslav Balbín. Tato rožmberská šlechtična byla provdána proti své vůli za Jana z Lichtenštejna. Během společného života ji i své poddané velmi trápil, protože Perchtin otec nevyplatil takové věno jaké slíbil před svatbou. Její trpký životní osud je znám z dochovaných dopisů uložených ve zdejším archivu. Tajemný přízrak zosobněný Perchtou je původcem nesčetných úkazů. Její bílá postava se má zjevovat v komnatách Jindřichova Hradce, Třeboně, Českého Krumlova, Rožmberka a Telče. Podle nasazených rukaviček předvídá budoucnost. Pokud je viděna v červených rukavičkách, upozorňuje na požár. Černými rukavičkami varuje před neštěstím nebo před smrtí. Bílé rukavičky předvídají dobrou událost – narození dítěte či svatbu. Legenda vypráví, že v černé kuchyni vařila sladkou kaši a rozdávala ji ve sváteční dny lidu. Svým konáním chtěla odčinit hříchy svého manžela. Traduje se, že byl též vyráběn speciální “Nápoj Bílá paní”.

The post Pověst o Bílé paní appeared first on Školáci.com - pro rodiče a učitele.

Legendy města České Budějovice

redakce — Sun, 22 May 2011 19:45:19 +0000

V jihočeské metropoli jsou zajímavá místa, o nichž se po staletí vypravují četné pověsti a legendy. Na náměstí Přemysla Otakara II. narazíme poblíž Samsonovy kašny na kámen, který se nápadně liší od okolní dlažby. Je oblý a označený vytesaným křížkem. Říká se mu bludný, neboť podle pověsti ten, kdo ho překročí po deváté večer, bude bloudit ulicemi města až do rána a nenajde cestu domů. Také symbolizuje „zbloudění“ místního provaznického tovaryše Filipa, jenž se v době vlády Jiřího z Poděbrad přidal ke spiklencům kolem mečíře Němce připravujícího povstání proti králi. O spiknutí se ale dozvěděl městský hlásný, otec Filipovy dívky Markéty. Po prozrazení bylo devět lidí včetně Filipa zajato a popraveno. Právě na místě, kde si budeme prohlížet neobvyklý bludný kámen. Legendami je opředen klášterní kostel Obětování Panny Marie na Piaristickém náměstí. Na jeho oltáři je umístěna fotokopie obrazu Madony, který byl přivezen z Itálie v roce 1410 a v budějovickém kostele instalován o osm let později. Madona prý kromě jiných zázraků uchránila Budějovice před Švédy a morem. Jiná legenda se váže ke kamenným chrličům na severní fasádě – žábě a drakovi. Podle jedné verze vylézají ze zdi, podle druhé se v ní naopak ztrácejí. V obou případech nastane konec světa, až svůj pohyb dokončí. Tři hrubě tesané masky na východním průčelí zbrojnice zvané Solnice, budovy nacházející se proti vedlejšímu vchodu do chrámu, údajně zobrazují lupiče. Ti dle pověsti vnikli do chrámu, přepadli jeptišku Aloisii a nutili ji prozradit místo s klášterním zlatem. Statečná Lojzička však zloděje přelstila – nalákala je na poháry a kříže z kočičího zlata do sakristie, kterou zvenčí zamkla a spustila povyk. K nemnoha dochovaným stavbám kdysi rozsáhlého českobudějovického opevnění patří věž Železná panna. Byla postavena v ohybu městských hradeb proti místu, kde se vlévá Malše do vltavského ramene. Železná panna je ovšem nejen název věže, ale i středověkého popravčího nástroje. Právě jím byl podle pověsti popraven Prokop z Dubného, který vedl oddíl na pomoc klášteru Zlatá Koruna ohroženého husity, avšak ve skutečnosti chtěl pomoci Žižkovi. Vojáci Prokopa přemohli, odvezli do „Budějic“, kde byl po rychlém soudu vsazen do výklenku ve zdi věže. Kat vzal za páku, ze zdi se vysunuly obruče s ostrými noži a nešťastníka objaly… Souvislý úsek středověkých hradeb s Železnou pannou a Otakarovou baštou neboli Otakarkou lze vidět v západní části historického jádra mezi Biskupskou ulicí a bývalým dominikánským klášterem.

The post Legendy města České Budějovice appeared first on Školáci.com - pro rodiče a učitele.

Legenda o založení Karlových Varů

redakce — Sat, 27 Nov 2010 09:29:48 +0000

O založení Karlových Varů už psalo mnoho slavných i méně slavných autorů. Pojďme se seznámit s legendou, kterou zachytil renesanční lékař Dr. Fabian Sommer, rodák z Karlových Varů ve své knize o užívání karlovarských vod z roku 1571:

“Vypráví se, že Karel IV. kdysi podnikl loveckou výpravu do lesů v hornatých končinách a údolích, kde nyní vyvěrají horké prameny. Zdejší lesy oplývaly zvěří. Při lovu jeden ze psů počal štvát kus divoké zvěře. Při jeho pronásledování spadl do tůně, odkud nyní prudce tryská horká voda. Pes začal bolestí výt. Lovci, kteří uslyšeli psí nářek, přispěchali v domnění, že jej poranila pronásledovaná zvěř. Podívaná, jež se jim naskytla, je velice udivila. Přistoupili blíže, vytáhli psa z tůně a pak sami ochutnali horkou vodu, jež tolik vyděsila psa. O celé události byl zpraven císař Karel IV., který se pak s četnou družinou vydal k onomu místu, aby tam sám obdivoval nevšední dílo přírody. Za přítomnosti svých lékařů moudrý panovník poznamenal, že takováto horká voda může zažehnat mnohé těžké nemoci a jest velmi užitečná a posilující. Poté vodu sám užil, (říká se, že měl nemocnou nohu) a seznal úlevu a zlepšení. Nad tím se panovník radoval a brzy nařídil, aby celé místo bylo osídleno a kol pramene zřízeny domy. Místo, na kterém císař užíval vodu, bylo podle údajů tam, kde před časem stávaly obecní lázně a nyní tam vystavěna jest radnice. Při té vyvěrá pramen, jehož voda neprýští příliš prudce a je pouze vlažná. Vypráví se, že před dávnými lety tam býval do skály vytesán stolec, na kterém sedával panovník a byl proto nazýván stolcem císaře Karla.

To místo však již zaniklo a je na něm zbudována radnice. Poté, co jej voda zhojila, dal císař Karel na onom místě postavit nové městečko. Chtěl je také opevnit zdí, leč jeho plány byly zkříženy jinými naléhavými událostmi. Že tomu tak bylo, o tom až dodnes svědčí četné zbytky opevňovacího zdiva, které lze spatřit pod Jelením kamenem. Na Jelením kamenu lze rovněž najít mnohé propadlé sklepní klenby. Staří obyvatelé říkají, že císař Karel měl v úmyslu postavit na zmíněné hoře hrad k opevnění Karlových Varů. I pojmenování městečka upomíná na svého objevitele – je nazýváno lázně císaře Karla, Karlovy Vary.”

Přesné datum založení města není známo. Vznik stálého osídlení u Vřídla je kolem roku 1350. V roce 1370 udělil Karel IV. městu privilegia svobodného královského města. Nejslavnější české lázně Karlovy Vary jsou dnes, stejně jako v minulosti, oblíbeným dostaveníčkem lidí z celého světa, čímž pokračují v tradici započaté již před staletími za panování moudrého krále Karla IV.

The post Legenda o založení Karlových Varů appeared first on Školáci.com - pro rodiče a učitele.

Legenda o sovích strážcích

redakce — Sat, 02 Oct 2010 21:19:48 +0000

Příběh podle prvních tří stejnojmenných knih dětské knižní série od spisovatelky Kathryn Lasky se odehrává v unikátní australské přírodě mezi zvířaty. Mladý sameček sovy pálené a jeho přátelé statečně uniknou ze zajetí zlých sov a vydávají se na cestu za svými rodinami. Tito hrdinové spojí své síly s mytickými strážci Ga’Hoole, kteří jsou známí pouze z legend jako ochránci sov. Všichni přátelé v čele se sovou pálenou a za pomoci mytických strážců musí bojovat proti zlým a nepřátelským sovám, aby zachránili soví říši před úplným zničením.

http://www.youtube.com/watch?v=c_0Zb0AXVqE

The post Legenda o sovích strážcích appeared first on Školáci.com - pro rodiče a učitele.