Napsal ji Alois Jirásek podle vyprávění svého přítele Mikoláše Alše. Tato příhoda žije ve zdejší krajině v několika verzích lidového vyprávění a Červený kříž ve vrážských lesích a tři stejné kapličky, postavené v pravidelném trojúhelníku kolem Cerhonic, jsou trvalou připomínkou krvavé události, k níž dala podnět nešťastná lidská lakota. Na opuštěné, bažinatém místě v lesích se odehrála tragédie tří Francouzek v době francouzsko rakouské války v roce 1742. Po porážce francouzské armády 23. května 1742 u Českých Budějovic rakouskými vojsky, pod vedením knížete Lobkovice, ustupovali Francouzi z Písku přes Mirotice, Rakovice a Mirovice.
S jejich překotným ústupem souvisí i zmíněná pověst o zavraždění „tří francouzských princezen“. Nejspíše nešlo o princezny, ani o tři dcery maršála Broglia, jak se někdy vypravuje, které v době okupace pobývaly v Cerhonickém zámečku, ale asi jen o obyčejné vojačky. Při jejich kvapném odjezdu zahlédli jejich sloužící velké množství šperků a zlatých peněz a tak je jeden panský služebník a jeden cerhonický poddaný odvezli místo k ustupujícím Francouzům do hlubokých močálovitých lesů směrem ke Vráži, kde je oloupili a nemilosrdně zavraždili. Ubíjené ženy prý své vrahy „do několika kolen proklely“. I když vylíčená událost nebyla nikdy archivními materiály potvrzena, přece jen asi k vražedné příhodě došlo, protože na každé pověsti bývá alespoň částečně pravdivé její historické jádro.
Na paměť prolité krve byl na místě činu postaven červený kříž a tři do nejmenších podrobností stejné kapličky v pravidelném trojúhelníku při třech výpadových cestách z Cerhonic. Až do první světové války se každým rokem konalo o první červnové neděli kajícné procesí z Cerhonic k Červenému kříži. Krajovou pověst, která bývá někdy mylně lokalizována k Boudám, zpopularizoval právě Alois Jirásek v povídce „Ballada z rokoka“.
