Strašidelná historie se kdysi odehrála mezi vesnicemi Tisou a Libouchcem na Ústecku. Jak bývalo za starých časů zvykem, jakýsi sedlák z Libouchce zaslíbil svou dceru sedlákovi z Tisé, ale celá věc měla několik háčků. Za prvé se tak stalo bez dceřina vědomí, za druhé byl již tiský sedlák starý vdovec, navíc v kraji známý lakomec a grobián a za třetí, všude se o něm říkalo, že má spolky s ďáblem.
Otec nevěsty to ale všechno považoval za babské tlachy. A tak, když už bylo vidět, že s ním nic nesvede, rozhodla se dcera požádat o radu vědmu v Jílovém.
Stará čarodějnice předem věděla, co za ní dívku přivádí, ale s celým případem nechtěla očividně nic mít. Sedlák z Tisé má totiž příliš silného pomocníka, se kterým ani průměrná čarodějnice, za jakou se považovala, nic nesvede. Zoufalá dívka, kterou prý před sňatkem už vůbec nic nezachrání, se s pláčem vracela k Libouchci.
V pohádkách a pověstech však není nikdy tak špatně, aby nemohlo být lépe, a tak se na pomoc dívce náhle objevil neznámý stařeček. Seděl v příkopu pod božími muky a žebral. Dívka měla dobré srdce, a tak mu dala půl groše a kouzelný dědeček zazářil, jak všechno dobře vychází. Samozřejmě se ukázalo, že je dopodrobna zasvěcen do celého problému a sám se nabídl, že nešťastnou dívku zbaví nežádoucího ženicha. Měl jenom jednu podmínku: až bude volná, dá sloužit trojí mši za jednu nebohou duši. Což mu dívka velice ráda slíbila.
Načež dědeček zmizel tak rychle, jak se před tím objevil. Když přišla dívka domů, otec se s tiským sedlákem právě domlouval na termínu svatby. Když se na dceru osopil a chtěl vědět, kde se toulala, náhle propukla šílená bouřka. Otec, který viděl, jaká je venku nepohoda, nabídl ženichovi nocleh. Jakmile si však sedlák lehl do postele, začala se náhle objevovat ohnivá znamení a tajemné síly mu dávaly pokyn, aby se ihned vrátil domů. Sedlák se tedy oblékl a jelikož bouře utichla, vypravil se k domovu. Do Tisé však už nikdy nedošel a ráno se po něm marně sháněli – nikde po něm nebylo ani památky. Jen dcera liboucheckého sedláka tušila, že tajemný stařík splnil svůj slib a odebrala se na faru dohodnout konání třech mší.
Když po třech týdnech naposledy vycházela z kostela, lidé právě přinesli zprávu z Tisé, že zcela vyhořel statek jejího potencionálního ženicha. Sedláka našli kdesi pod Sněžníkem černého jako uhel. Jenom ruce měl bílé a na nich stopy ohnivého písma, které by prý dokázal rozluštit jenom sám ďábel.
