Hadí korunka

Jedna matka měla malou dcerku. Každé ráno jí dávala k snídani mléko. Za děvčátkem přicházel had a mléko pili spolu. Když dopili, šla dcerka za matkou a prosila: “Maminko, dej mi ještě, Sísa mi to vypila.” Maminka nevěděla jaká Sísa, myslela, že je to kočka. Tak to trvalo několik let.
Jednou řekl had děvčátku: “Pojď se mnou, kudy půjdu já, jdi také! Až přijdeme domů řekni, že bys ráda hadí korunku. Nic jiného nechtěj.” Šli, had napřed, děvčátko za ním, až přišli k domu, kde bydlel had. Tu povídá mladý had starému. “To je děvčátko, co mi dávalo každý den mléko. Něco mu za to dej!” “Co bys ráda?” ptal se starý hadí král. Děvčátko řeklo: “Ráda bych hadí korunku.” “Dám ti něco jiného, lepšího,” přemlouval děvče hadí král. Ale děvčátko nic jiného nechtělo. Král jí tedy korunku dal.Když přišla domů, dala korunku do skříně a myslela si: “Kdyby byla skříň plná peněz!” A hned byla skříň plná peněz. Pak dala korunku mezi šaty a pomyslela si: “Kéž bych měla skříň plnou šatů!” A hned měla plno nejkrášnějších šatů. Potom zanesla korunku na sýpku mezi obilí a přála si: “Kéž by byla sýpka plná obilí!” A hned bylo na sýpce obilí, až se prohýbala. I nabralo děvče obilí a vezlo je do města mlynáři, aby namlel mouku. Ale do žita se nějak připletla hadí korunka. Ve mlýně spadla korunka do vody a voda ji odnesla. Děvče ji už nikdy nespatřilo.