Knihu Řeka s rozpuštěnými vlasy, aneb pohádky pro velké děti a malé dospělé můžete podpořit na webu knizni-starter.cz.
Bylo nebylo. Jako párový terapeut a lektor převážně psychologických témat, např. emoční inteligence či práce se stresem, jsem se občas potkal s otázkami, kdy se mě rodičové (no tedy spíše matky 😉 ptali jak správně vychovat své dítě, na co nezapomínat, čeho se naopak vyvarovat, čemu se věnovat víc a čemu míň a tak dále a tak podobně.
A jak asi sami víte, odpovědět na to, je velice těžké, bez toho, abyste generalizovali a dělali z jednoho případu, případ modelový, platný pro všechny. Většina diskusí se spustí především po otevření tématu, kdy např. vzniká v dítěti vztahovost, tedy jak bude mít rádo samo sebe a lidi okolo něj.
Odpověď je na to, dle vývojové psychologie, docela zajímavá. Je to především první rok života dítěte, kdy by mělo dostávat ty „správné“ věci, které v něm budou jeho vztahovost zdravě podporovat a rozvíjet.
Tuším, že naprostá většina z vás ví, ať už vědomě či intuitivně, že ty správné věci, jsou neverbálního typu a to hlazení, dotýkání, objímání. To verbální přichází na řadu až později. Ne že by pro dítě nebylo důležité, na hlas (paraverbální komunikaci) matky a otce, resp. toho kdo jej vychovává a stará se o něj (může to být i babička či náhradní rodič), se fixuje a zpevňuje si s pocity bezpečí, proto když vám dítě pláče a vy přijdete k němu do postýlky, okamžitě za vámi otáčí hlavičku a natahuje ruce (ne že by hned bylo potichu, možná, že i na hlase přidá, ale přece jenom vidíte, jak je pro něj váš hlas důležitý. 😉
Další zajímavá oblast se otevře, když se účastníci či klienti dozví, že si dítě do cca 5-7 let pamatuje naprosto všechno co mu jeho rodičové říkají, přikazují, zakazují, předávají a to v nezměněné podobě. Prostě, co mu řeknete, je pro něj svaté, jeho mentální schopnosti nejsou schopni ještě ověřovat správnost vašich tvrzení či reakcí a aktualizovat je na své prožitky a myšlenky. No jo, jenže co dělat, když hodně pracujete.
Nemáte dostatek času na své dítě, i když byste nakrásně chtěli, ale nemáte babičky, dědečky či peníze na chůvy a musíte se o své děti starat sami, někdy doslova, protože ten správný partner, nebyl správný a zdrhnul a vy jste na dítě sami. Hodně pomáhají knížky. Což sami jistě víte. Nejenom, že se díky čtení u dítěte prohlubuje jeho fixace na váš hlas, ale často i díky slovy té které knížky, můžete vy sdělovat svému dítěti věci a témata, které by k vám jen tak nepřišly. Vždycky když toto téma otevřu, tak mi většina rodičů na to sice kývne, ale druhým dechem dodává, že ale vybrat někdy tu pravou knihu, je těžké.
Pohádky a příběhy o zvířátkách a kytičkách jsou sice krásné, ale jsou pořád na jedno brdo. Taky je doba, kdy si sami uvědomujete, že klasické pohádky už jsou poněkud zastaralé a že podporovat genderové stereotypy o chudinkách princeznách, které musí čekat na chrabrého prince, se vám taky nechce. Takže i když nakonec čas a chuť číst svým dětem mají, tak často nemají co, nebo i když co mají, tak nemají motivaci tu kterou knížku otevřít a cpát to svým dětem do hlavy.
Ono už za dob, kdy jsem byl a pak i chvilku učil dramaťák, tak bylo těžké vybrat si ten správný text, který by se mi líbil a něco o mě říkal. A tak jsem se nechal vyhecovat a sám sednul a napsal knížku pohádek.
Inspirovala mě i akce „Česko čte dětem“, proto je kniha psaná jako vyprávění pohádek táty své dceři Anežce. Někdy to nejsou pohádky jednoduché, ale jak z mé vlastní zkušenosti, tak ze zkušenosti zkušebních čtenářů (našich přátel a kamarádů 😉 jsem zjistil, že když ne všechno samo dítě z pohádky pochytí, tak je tam přece táta nebo máma, která dovysvětlí či řekne svými slovy a to na tom mají rádi.
Takže pokud byste chtěli i vy podpořit vydání této knížky, můžete navštívit nový internetový portál knizni-starter.cz, najít si na něm knížku „Řeka s rozpuštěnými vlasy, aneb pohádky pro velké děti a malé dospělé“ a různou formou knihu podpořit. Budeme vám já i ilustrátorka Dita Vopřadová moc vděční. Anebo se uvidíme na některých mých kurzech či konzultacích a budeme si povídat.
Mějte se vesele a čtěte!
H:o)nza Vojtko
jan.vojtko@centrum.cz
