Tam, kde řeka Ohře omývá děsivé skalní stěny a protéká prstencem kopců Slavkovského lesa, ční dlouhé věky hrad Loket, který je stejně jako ostatní hrady opředen tajemstvími. Říká se, že na hradě žije skřítek ve splývavých šatech, který má rozcuchané vlasy propletené jehličím. V jedné ruce drží kartáč a ve druhé knihu. Pidimužík se prý vynořuje ze svých úkrytů a snaží se učesat rozcuchané děti.
Mnohem zajímavější je však pověst o podivném kameni, velkém jako koňská hlava, který ležíval dlouhá léta na nádvoří. Vypráví se, že záhadný kámen je zkamenělý purkrabí. Nikdo přesně neví, který z mnoha, jenž se na hradě vystřídali, to byl.
Kdysi žil na Lokti zlotřilý purkrabí, který těla popravených poddaných nechával uvázat za nohy a ponořit do vřídelní vody. Těla mrtvých, pokrytá vřídelním kamenem, potom nechával pověsit pro výstrahu na hradní bránu.
V oněch dávných dobách žil pod hradem mladý hrnčíř se ženou a pěti dětmi. Hrnčířova žena nebyla krásná a říkalo se o ní, že je čarodějnice. Žili spolu spokojeně. Jednoho pozdního odpoledne navštívil jejich chaloupku purkrabí.
Chtěl si koupit nový džbán na víno. Prohlížel si hrnčířovu práci, když spatřil na truhlici malovaný džbánek a rozhodl se, že ho musí mít za každou cenu. Hrnčíř jej však odmítl prodat, a proto ho purkrabí nechal odvést na hrad a vsadit do hladomorny. Nazítří se chystala poprava.
Druhý den brzy ráno přišla hrnčířova žena prosit o milost pro svého muže. Purkrabí vystoupil na věž, rozhlédl se po kraji, zazvonil zvonečkem na stráž a nechal ženu vyhnat.
Ta v té chvíli purkrabího proklela. “Za to, že máš srdce z kamene, staň se z tebe kámen,” zvolala. Nebe náhle zčernalo a do věže udeřil blesk. Poté se obloha opět rozjasnila, ale purkrabího na věži již nikdo neviděl. Zato dole pod věží byla v zemi hluboká díra, ze které stoupal rudý dým.
Když rozžhavený kámen vychladl, poddaní ho vytáhli z díry a nechali ležet na věčnou památku na nádvoří. Kámen byl nesmírně těžký a cinkal pokaždé, když se ho někdo dotkl. Stalo se tak proto, že v kámen se společně s purkrabím proměnil i zvoneček, který přivolal stráž na hrnčířovu ženu.
