Byl jeden král a měl jabloň, na které rostla zlatá jablíčka. Ale jablíčka se stále ztrácela a zloděje nemohli chytit. I dal král všude rozhlásit, kdo chytí zloděje, dostane pytel peněz.
V malém domku za městem bydlel otec se třemi syny. Jak to uslyšeli, povídá nejstarší: “Já půjdu chytit zloděje.” Sebral se a šel ke králi. Cestou potkal chudou babičku. “Kampak jdeš, synku?” “Nikam,” odsekl. “Proč se ptáte?” “Chtěla jsem ti poradit,” povídá babička. “Však já si poradím sám,” řekl hoch a šel dál. Když přišel ke králi, poručil si jídla a pití a večer šel hlídat na zahradu. Chodí, chodí, nikde živé duše nevidí. K ránu usedl pod jabloň a usnul. Spal až do rána. Když ráno král počítal jablíčka, jedno chybělo. Král se rozhněval a poslal ho domů.Mladší bratr povídá: “Já budu chytřejší.” Vydal se na cestu. Potkal také chudou babičku a odbyl ji jako jeho starší bratr. Přišel ke králi, dobře se najedl a napil a večer šel hlídat. Hlídal, hlídal, ale nikde se nehnul ani lístek. Unavený si sedl ráno pod strom a usnul. Když přišel král a přepočítával jablka, jedno chybělo. Král se rozzlobil a hlídače vyhnal.
“Snad já zloděje chytím,” řekl nejmladší, když oba bratři dopadli tak nešťastně. Vydal se do města ke králi. Cestou potkal babičku a pěkně ji pozdravil. Babička poděkovala a ptala se ho, kam jde. Mládenec jí všechno pověděl co a jak a babička mu poradila. Když přišel ke králi, nechtěl ani jíst, ani pít, jen si poručil, aby mu přivezli fůru trní a bodláčí. Celou jabloňku obložil trním až do vršku. Pak usedl na silnou větev. Na větvi měl přivázaný hrnec studené vody. Sedl si díval se, nikde nic. Když na něho šlo spaní, umyl se studenou vodou. Až k ránu slyší nějaký šum. Podívá se a vidí, jak kolem jabloňky lítá drobný ptáček. Ale pro trní nemohl k jablíčkům. Mládenec protáhl ruku trním a ptáčka lapil. “Už tě mám, ty zloději,” povídá. “Teď bych tě mohl zamáčknout, ale že jsi tak malý, pustím tě, ale vícekrát se tu neukazuj, bylo by s tebou zle.” Rozevřel ruku a ptáček odletěl. Na ruce mu nechal tři zlatá pírka.
Potom se už jablíčka neztrácela. Mládenec dostal od krále pytel peněz a vesele se vrátil domů.
