Stojí v lese domek malý,
do tmy svítí okna v dáli.
Je z pohádky nebo není?
Třeba se v něm čerti žení,
anebo tam po setmění
slaví svoje posvícení?
Tisíc vůní láká dál…
Kdopak by jim odolal?
Je zde vše, co děti rády:
střecha domku z čokolády
a okénko v podkroví
tvoří koláč makový.
Děti, které zabloudily,
neváhají ani chvíli.
Mařenka i s Jeníkem
už se krmí perníkem.
Vyjde baba – dráp a hnát,
začne děti k sobě zvát.
Vzácná paní, vzácný pane,
už mám pro vás přichystané
nevídané pochoutky
z perníkové chaloupky.
Poslužte si, ham, ham, ham,
potom já si pochutnám!
Třikrát běda malým dětem,
které samy bloudí světem.
Marně pláčou pro tátu!
Bába chystá lopatu…
Jen se posaď milé dítě,
do pece Tě vstrčím hbitě,
hned za Tebou Jeníka,
který v koutě naříká.
Teď je každá rada drahá!
Z lopaty však dívka padá,
neposedí, kouř ji dusí…
Ať to bába sama zkusí!
Uhni stranou, stará bručí.
Šup – a rázem v peci skučí.
Rozplyne se jako dým,
víc už o ní nepovím…
Kouzla mizí… Za chvilenku
z chaloupky jsou děti venku.
Mamince a tátovi
nesou náruč cukroví.
Hned se správnou cestou dají
dobré lidi potkávají.
Příště v lese za tratí,
určitě se neztratí.
Michael Novotný, učitel MŠ
