Nejznámější a nejrozšířenější porucha učení je dyslexie. Je dnes vůbec jednou z nejčastějších diagnóz v oblasti problémů se školní výukou, a dalo by se říci, že i nejstarší. Pozornost upoutala jako první především proto, že má na žáky ve škole nejnápadnější vliv.
Za více než 130 let se výzkum dyslexie úspěšně rozšířil a dnes již existuje řada teorií, které se snaží vysvětlit její příčiny, přesto se je ale stále nepodařilo uspokojivě prokázat. V současnosti se zdá pravděpodobné, že původ této poruchy je v centrální nervové soustavě, a že na výskyt dyslexie má vliv dědičnost.
Co přesně dyslexie je
Dyslexie spadá pod specifické poruchy učení (SPU) a zahrnuje poměrně širokou řadu symptomů. Děti, které jí trpí, mají potíže naučit se číst. Projevuje se mimo jiné vynecháváním či záměnou písmen při čtení, nesnázemi se čtením nahlas nebo cizími jazyky, díky čemuž si malí žáci nezřídka vypěstují odpor ke čtení, knihám nebo i učení.
Často se dyslexie vyskytuje spolu s dalšími obtížemi, nejčastěji s příbuznými specifickými poruchami učení – dysgrafií nebo dysortografii. Připomeňme jen krátce, že dysgrafici mají problémy se psaním, úpravou písma, přičemž často chybují například v diktátech. Dysortografici trpí obtížemi při zvládání pravopisu, jen s obtížemi rozlišují dlouhé a krátké samohlásky apod. Dyslexie se ale také může vyskytnout společně s hyperkinetickou poruchou (neurovývojová porucha pozornosti). V takových případech se okruh možných potíží ještě rozrůstá.
Dyslektiky kromě praktických problémů mnohdy znevýhodňuje i přístup okolí, často jsou totiž děti– především ve škole – vnímány jako slabší, méně inteligentní jedinci. Dyslexie ani jiná specifická porucha učení však nemají s IQ vůbec nic společného, dyslektici bývají často i nadprůměrně inteligentní. Problémy se čtením údajně trpěli i Thomas Alva Edison, Isaac Newton, Charles Darwin, Winston Churchill nebo Walt Disney, ze současných osobností například zakladatel počítačové firmy Microsoft Bill Gates.
Zajímavým faktem je, že se problémy typu dyslexie týkají hlavně jazykových systémů, které používají k zápisu abecedu – a v rámci těchto jazyků (hlavně angličtiny) je také dyslexie nejvíce zkoumána. Tyto abecední systémy totiž fungují na fonetickém základě – zjednodušeně řečeno – řeč (zvuky, hlásky) se převádí na pomyslné jednotky (písmena), ve kterých se řeč uchovává v psané formě. Dyslektici mají problém právě s převáděním řeči na papír, s dekódováním hlásek a jejich následným reprodukováním. Jinými slovy, jejich obtíže pramení z chybné koordinace mezi tím, co vidí a tím, co slyší. Proto také bývá jedním z prvních příznaků poruchy skutečnost, že dítě začíná později mluvit.
Koho se dyslexie týká
Dyslexie postihuje podle posledních průzkumů ze Spojených států osm až deset procent dětí a až třikrát více chlapců než dívek. Porucha se nejčastěji projeví na samém začátku školní docházky, kdy se problémy se čtením odhalí. Přestože mnoho dětí dyslexii překoná během několik let, najdou se dyslektici i mezi dospělými.
Zdroj: www.scio.cz, Paralelní vzdělávání
