V hustém lese pod jehličím, schovává se potichu,
lesní skřítek jménem Kolous, je vždy plný ostychu.
V noci spinká pod peřinkou, šitou z lučních kvítků,
pod hlavičkou polštář z mechu, toť postýlka skřítků.
Ráno nejdřív zkontroluje, všechna lesní zvířátka,
červenou pak rychle natře, muchomůrčí děťátka.
Pak ošetří všechny stromy, jehličnany ba i buky,
šišky při tom tajně hází, na nezbedné holky, kluky.
Houbám také přilepuje, ukopnuté kloboučky,
někdy je však nezachrání, to pak bývá smutňoučký.
Když se skřítek Kolous hněvá, tak hlasitě hartusí,
slyšet je však jako děda, když si brblá pod vousy.
Jak má všechno uděláno, posilní se malinou,
a pak maže do pelíšku, pomazlit se s peřinou.
Všímejte si kapek rosy, choďte tiše po lese,
možná uvidíte skřítka, možná zrovna Kolouse.
Říkanka z elektronické knihy pro předškoláky
Marcela Schejbalová
